Jeho charakteristickými znaky jsou černá srst, velmi hlasitý hlasový projev a dravý způsob příjmu potravy. Jeho přední nohy jsou o kousek delší než zadní, což je pro vačnatce netypické. Na krátkou vzdálenost vyvine rychlost až 13 km/h. Samci jsou větší než samice. Zpravidla se jedná o samotářské zvíře. V Tasmánii, kde na něj lidé ohledně domácích zvířat pohlíželi jako na škůdce, byl huben až do roku 1941, kdy vláda začala tato zvířata chránit. Na konci 90. let 20. století se mezi nimi navíc rozšířila i rakovina tváře, která velmi snížila a nadále neustále snižuje jejich populaci; proto je od května 2008 ďábel medvědovitý považován za ohrožený druh a vláda začala s programy na snížení dopadu této nemoci v jejich populaci. Ocas tohoto zvířete často bývá indikátorem jeho zdravotního stavu, neboť si v něm vytváří zásoby tuku – a tudíž právě podle hubeného ocasu lze často poznat, že je zvíře nemocné.
Autorem prvního popisu tasmánského čerta, který pochází z roku 1807, je přírodopisec George Prideaux Robert Harris (1775 – 1810). Ačkoliv jejich dominantním smyslem je sluch, mají rovněž i výtečný čich. Analýza síly stisku čelistí savců prokázala, že v poměru mezi silou skusu a velikostí těla má právě ďábel medvědovitý největší relativní sílu v čelistech mezi všemi žijícími savci. Sílu stisku je nutno připsat v poměru k tělu veliké hlavě.
I když mohou ulovit i menší druhy klokanů nebo například i ostnatou ježuru australskou, většinou využívají příležitosti a více než ulovená zvířata požírají mršiny. Ačkoliv mezi jejich oblíbenou kořist patří vombat, požírají všechny malé domorodé savce, domácí zvířata (i ovce), ptáky, ryby, hmyz, žáby i ještěry. Jejich strava se velmi liší podle obývaného místa.
Ďábel medvědovitý je nyní zvíře v Austrálii nesmírně populární; stalo se symbolem Tasmánské správy národních parků a ochrany přírody. Tasmánského čerta si můžeme od konce roku 2019 prohlédnout i v pražské zoologické zahradě, neboť 3. prosince 2019 dorazili do Zoo Praha čtyři jedinci ďáblů přímo z Tasmánie. Jednalo se o jednoho samce a tři samice.
Zdroj: Wikipedia