V tehdejší puritánské době byl kladen veliký důraz na hřích. Z čarodějnictví byly však často naopak obviňovány rovněž i velice zbožné ženy, a to na základě „logiky“ té doby, že Satan přece mohl za svůj „převlek“ vybrat záměrně právě ty ženy, do kterých by to nikdo neřekl…
Vše se pak začalo točit zejména kolem kauzy tzv. posedlých dětí. Dvě místní dívky doma zkoušely v té době běžnou anglickou formu lidového čarování, a to tzv. „Venušinu sklenici“, kdy se sklenice naplnila vodou a následně do ní byl vložen vaječný bílek, z jehož tvaru se pak zjišťovala kupříkladu povaha budoucího povolání, kdo se stane životním partnerem a podobně.
Na počátku roku 1692 se prý údajně děvčata začala chovat zvláštně. Dívky dostávaly nevysvětlitelné záchvaty, při kterých křičely takovým způsobem, že až vydávaly skřeky, házely nejrůznějšími předměty a propadaly podivným křečím. Dívky nechtěly poslouchat modlitby ani čtení z bible. Z lékařského hlediska bylo takové chování v té době zcela nevysvětlitelné. Ostatně, o co přesně se tehdy mohlo jednat, nevíme zcela uspokojivě ani dnes… Tyto doposud neobjasněné jevy nedávají tak odborníkům spát až do dnešní doby.
Několik studií ze sedmdesátých let minulého století však poukazovalo na možnou určitou spojitost mezi skutečně podivným chováním dívek a konzumací toxických alkaloidů obsažených v námelu, které vyvolávají halucinace. Souvislost přímo se Salemem v tomto případě nebyla přímo prokázána, ale rovněž ji nelze ani zcela vyloučit…
Zdroj: Almanach tajemna
