• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • Kousek od Prahy byl koncentrák s horší pověstí než měl Buchenwald. Najdete ho v obci Hradištko

    Další fotky

    Na území protektorátu Čechy a Morava byly desítky koncentračních táborů. O některých se ale na rozdíl od Terezína neví téměř nic. Nacisté v nich internovali především odbojáře ze západní Evropy a mnoho zajatců tam zemřelo. Na 500 vězňů prošlo například táborem v Hradištku jižně od Prahy, což byla pobočka německého koncentračního tábora Flossenbürg. V Hradišťku jeho hrůzy dnes připomíná pouze kámen z apelplatzu z Flossenbürgu.

    Vystěhované Hradištko

    Hradištko leží na kopci nad Štěchovickou přehradou, vltavsko-sázavským soutokem a Pikovicemi s jejich slavnými potlachy. Nic na první pohled nepřipomíná, co se zde za druhé světové války odehrávalo. Nebýt hradišťské knihovnice Lucie Haškové a její iniciativy ke vzniku naučné stezky Vystěhované Hradištko, asi by o tom věděl málokdo, přímí pamětníci té doby už prakticky nejsou.

    FOTO: Koncentrační tábor Hradištko

    Koncentrační tábor Hradištko - Hradiťko – Naučná stezka, zastavení č. 8, památník obětem transportu smrtiKoncentrační tábor Hradištko - Hradišťko – Začátek naučné stezkyKoncentrační tábor Hradištko - Koncentrační tábor HradištkoKoncentrační tábor Hradištko - Hradišťko – Naučná stezka, památník obětem transportu smrtiKoncentrační tábor Hradištko - Koncentrační tábor Hradištko
    Další fotky
    Koncentrační tábor Hradištko - Hradišťko – Naučná stezka, kámen z apelplatzu z FlossenbürguKoncentrační tábor Hradištko - Hradišťko – Naučná stezka – Zastavení č. 4

    Vše začalo tím, že prostor nedaleko Prahy zabrala vojska SS a wehrmachtu pro svůj výcvik v zápolí. Záměr zřídit cvičiště pro elitní jednotky s sebou nesl i vyhnání zdejšího českého obyvatelstva z domovů. Bylo rozděleno do pěti etap. První vyhláška byla vydána 14. března 1942 a nařizovala vystěhování osmi obcí a jejich osad v neveklovském okresu. Vyhláška z 16. června 1942 rozšířila evakuované území až k břehům Vltavy a Sázavy a zahrnovala i obec Hradištko.

    Příběh tajemného Péráka: Postrach esesáků nebo žen?

    Obyvatelé se museli vystěhovat do 15. září 1942. Jejich domovy, kde žili po několik generací, se staly majetkem Velkoněmecké říše. Jako první museli odejít rekreanti, kteří zde neměli trvalé bydliště, dále penzisté a nakonec zemědělci, kteří byli povinni dokončit žňové práce. O domov přišlo více než 30 tisíc lidí. Někteří z nich se neměli po válce kam vrátit, jejich domovy byly rozstřílené.

    Ženijní škola, jež pak byla v Hradišťku zřízena, využívala území od soutoku Vltavy a Sázavy až k Teletínu a Kamennému Přívozu. Vily obsadili důstojníci. Na mostech ve Štěchovicích a Pikovicích byly závory. Nepovolaným vstup zakázán.

    Výběr nejhorších restaurací v Praze. Kam byste raději neměli chodit?

    Koncentrační tábor

    Na podzim 1942 byl postaven pracovně-výchovný tábor pro totálně nasazené Čechy v Německu obviněné ze sabotáže, který byl o rok později změněn na pobočku koncentračního tábora Flossenbürg v Bavorsku. Byli zde především Francouzi, Poláci, Rusové a Španělé. Dva dřevěné baráky obývalo na pět set vězňů. Stály zde i další dřevěné budovy. Tábor byl obehnán dvojím plotem s několika řadami ostnatých drátů. Vězni vykonávali otrocké práce, nemocní byli vražděni a vyšel odtud i transport smrti.

    V každém rohu stála strážní věž. Samosprávu měli na starost němečtí kriminálníci, tzv. kápové, kteří v krutosti předčili i vojáky SS. Podmínky byly otřesné. Strava sestávala z kávy podobající se břečce a bochníku chleba, který se rozděloval mezi čtyři vězně a musel vystačit na celý den. Na umytí museli čekat ve frontě před káděmi s vodou, která těžko vystačila pro všechny. Kromě hladu a zimy byli neustále obtěžováni blechami a vešmi. Pracovali na stavbách, v kamenolomu, v Měchenicích na nádraží vykládali vagony nebo kopali protitankový příkop na Třebsíně.

    Transport smrti

    Koncentrační tábor v Hradištku byl vyklizen 26. dubna 1945. 21 vězňů neschopných přesunu bylo zavražděno smrtícími injekcemi, ostatní se vydali pěšky do Měchenic, kde byli namačkáni do dobytčích vagonů a takto čekali dva dny na transport z Vrchotových Janovic. Teprve třetí den se dal vlak do pohybu. Během nekonečné cesty byly k transportu připojovány vagony z dalších koncentráků. Vysílení vězni hromadně umírali, na každé zastávce byly z vlaku vynášeny desítky těl. Teprve 8. května se dveře vagonů otevřela a vězni se ocitli na svobodě poté, kdy transport smrti osvobodili mezi Kaplicí a Velešínem v jižních Čechách čeští partyzáni.

    Osudy socialistických obchoďáků: Kotva, Máj nebo Perla bývaly chloubou, jak vypadají dnes?

    Události připomíná naučná stezka

    Z koncentračního tábora v Hradištku se nezachovalo nic, jen dřevěná budova marodky, jež slouží jako chatka v zahrádkářské osadě. Koncentrační tábor připomíná pouze pomníček s označením a kamenem z apelplatzu z Flossenbürgu. Pamětníci vymírají, a tak se místní knihovnice Lucie Hašková snaží, aby lidé na hrůzy druhé světové války nezapomněli.

    Lucie Hašková je i autorkou projektu naučné stezky Vystěhované Hradištko, o níž s nadsázkou říká, že je takové její čtvrté dítě. „Historie pomalu upadala v zapomnění. Zájem historiků i veřejnosti a jejich časté dotazy mě motivovaly k publikování článků o době vystěhování. Čtenáři se pak zajímali o to, kde přesně se všechno odehrávalo, a tak bylo nejjednodušší zájemce na ona místa dovést prostřednictvím naučné stezky,“ říká skromně Lucie Hašková. Za vybudováním stezky však stály stovky usilovné a úmorné práce, kdy se snažila o co nejpřesnější zdokumentování tehdejších událostí. Některé vězně nebo alespoň jejich potomky vypátrala až ve Francii.

    Ve Strančicích vzpomínali na Emila Kolbena. Otec slavné ČKD zemřel v koncentračním táboře společně s 26 členy své rodiny

    Zavede vás i ke štole s archívem K. H. Franka

    Naučná stezka byla zpřístupněna 15. září 2012, v sedmdesáté výročí dne, kdy zdejší Češi museli opustit své domovy. Náklady na její vybudování činily přibližně 300.000 Kč, dotačně se na ní podílel Středočeský kraj. Je dlouhá 8,5 kilometru a zahrnuje deset zastavení s informačními tabulemi. Začíná na návsi nedaleko zámku. Obsah tabulí seznamuje s historií vystěhování obce, budování cvičiště SS, přibližuje hrůzy života v koncentračním táboře a připomíná osudy několika vězňů.

    FOTO: Koncentrační tábor Hradištko

    Koncentrační tábor Hradištko - Hradiťko – Naučná stezka, zastavení č. 8, památník obětem transportu smrtiKoncentrační tábor Hradištko - Hradišťko – Začátek naučné stezkyKoncentrační tábor Hradištko - Koncentrační tábor HradištkoKoncentrační tábor Hradištko - Hradišťko – Naučná stezka, památník obětem transportu smrtiKoncentrační tábor Hradištko - Koncentrační tábor Hradištko
    Další fotky
    Koncentrační tábor Hradištko - Hradišťko – Naučná stezka, kámen z apelplatzu z FlossenbürguKoncentrační tábor Hradištko - Hradišťko – Naučná stezka – Zastavení č. 4

    Jedno zastavení je hned vedle památníku s dřevěným křížem a trnovou korunou, jež uctívá padlé vězně z koncentračního tábora, kteří zde byli zastřeni při transportu smrti. Osmé zastavení je umístěno poblíž bývalé štoly, kde byly na konci války ukryty bedny s tajnými dokumenty, jež v roce 1946 našli a vyzvedli Američané a jejichž obsah tvořily především dokumenty z kanceláře K.H. Franka. Na poslední tabuli na Brunšově v blízkosti štěchovického mostu Edvarda Beneše je pak možno se dočíst o událostech po konci války a poválečné obnově obce.

     



    Nepřehlédněte