koncentrační tábor
K vybudování památníku holokaustu v Letech vedla dlouhá cesta
Vybudování památníku holokaustu Romů a Sintů v Letech na Písecku umožnila po dlouhých letech diskusí změna ve smýšlení společnosti i postoj vlády sociálnědemokratického premiéra Bohuslava Sobotky.
Za války tady byl koncentrační tábor pro Romy. Otevřel se památník v Letech
Muzeum romské kultury otevřelo v úterý Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách v Letech na Písecku.
Zemřela Esther Béjarano, přeživší z osvětimské táborové kapely
Ve věku 96 let zemřela jedna z posledních přeživších koncentračního tábora v Osvětimi Esther Béjarano. Žena působila jako členka tamní táborové kapely. Po konci války bojovala pomocí hudby proti rasismu a diskriminaci. Za své činy byla oceněna Záslužným řádem Spolkové republiky Německo.
Otto Matoušek. Legionář a malíř, který propadl horizontu rybníků a jezer
Otto, pravým jménem Ota Matoušek, patří mezi nejvýznamnější české malíře působící na jihu Čech.
Pracovní síla pro vdovu po Heydrichovi. K uctění památky vězňů ghetta je v Panenských Břežanech pamětní deska
Památku vězňů židovského ghetta Terezín a koncentračního tábora ve Flossenbürgu, kteří nuceně pracovali na břežanském panství za druhé světové války, připomíná pamětní deska v Panenských Břežanech u Prahy. Deska se nachází v Památníku národního odboje a útlaku. Bronzovou desku vyrobil Jiří Siedek z Kamenického Šenova.
Strašlivá choroba děti nejdřív zmrzačí a pak zabije. Stávalo se to i Evropě
Pomoc je přitom snadná, ale protože se tato nemoc zvaná noma dnes vyskytuje v těch nejchudších zemích světa, většině dětí, které postihne, se včasné pomoci nedostane. Za války se ovšem vyskytovala i mezi dětmi v koncentračních táborech. Dnes se o ní příliš nemluví.
Z nadšené komunistky udělal gulag zarytou antikomunistku. Přežila i koncentrák a mohla tak podat unikátní svědectví
Popsala třeba nejen své setkání s Kafkovou přítelkyní Milenou Jesenskou v Ravensbrücku, ale také řadu sovětských i německých dobových reálií, o nichž bychom se jinak nedozvěděli. Po roce 1945 dospěla původně nadšená komunistka Margarete Buber-Neumannová k názoru, že stalinský režim lze právem označit i jako fašistický.
Kněz Josef Plojhar se po zážitcích v koncentráku přidal ke komunistům a jako jediný dokázal upít sovětské soudruhy
Co je dobro a co zlo, proč čestní a dokonce i věřící lidé tváří v tvář totalitě selhávají? Jejich osud potom dnes vnímáme jako kontroverzní a možná je ani nikdy úplně nepochopíme. Jedním z nich byl i tento poměrně známý pozdější exponent komunistického režimu.
Za svou odvahu zaplatil životem. Říkat pravdu o SSSR se nevyplácí
Těžko věřit tomu, že před 2. světovou válkou i krátce po ní neměl tzv. „západní“ svět obecně ani ponětí o tom, jak hrozné poměry panují ve stalinském Sovětském svazu, o hladomoru na Ukrajině nebo gulazích. Průlom v tomto ohledu nastal až díky jednomu sovětskému emigrantovi.
Když soudruzi vraždí soudruhy. K justiční vraždě důkazů netřeba
Jedním z těch, koho postihl tento osud, byl JUDr. Rudolf Margolius (31. 8. 1913 – 3. 12 1952 ), jedna z obětí v politických procesů. Jeho případ je smutnější o to, že do KSČ vstoupil po válečných útrapách z opravdového přesvědčení. S naivní vírou, že za komunistů bude na světě lépe…