Strašlivá choroba děti nejdřív zmrzačí a pak zabije. Stávalo se to i Evropě

19.8.2020
Redakce

Pojďme si ji tedy přiblížit. Jde o bakteriální infekci, kterou způsobují fuzobakterie a spirochety. Tyto baktérie se běžně vyskytují v našem okolí, pokud se však dostanou do kontaktu s nějak oslabeným nebo jinak nemocným dítětem, typicky právě v rozvojových zemích, mohou ho napadnout. Nejčastěji napadají děti do 5 – 6 let věku, dospělé jen zřídka. Nejde přitom o nijak vzácnou nemoc, ročně jí je postiženo na 140 000 dětí.

fuzobakterie  nemoc Afrika noma 800px-Fusobacterium_novum_01 wikipedie
Jeden z původců nomy - fuzobakterie
(Fusobacterium novum 01, wikimedia-commons, Dr.V.R.Dowell / Public domain)

A to tak, že nejprve vytvoří na vnitřní straně tváře vřídek, který se stále rozrůstá a prohlubuje a doslova rozežírá okolní tkáň. Následky jsou strašlivé. Kromě znetvoření obličeje tato nemoc znemožní postiženému dítěti mluvení a příjem potravy a postihne i zrak, čich, sluch a chuť. Jak se organismus snaží sám s nemocí bojovat tvorbou nové tkáně, tvoří se srůsty, které mohou zablokovat čelistní klouby. Postižené dítě bývá také často vyhnáno z rodiny i z vesnice, a pokud se mu nedostane pomoci, nakonec velmi rychle zemře, obvykle hlady. Tento osud stihne asi 90 % nakažených dětí.

Obávaná lepra hrozí i dnes. A můžete ji dostat i vy

Obvykle zbytečně. Pokud totiž ještě noma není příliš rozvinutá, stačí k jejímu vyléčení dávka antibiotik. Pokud dojde k masivnímu poškození obličeje, jsou nutné korektivní kosmetické operace. Ty děti, které přežily i bez pomoci, si děsivé znetvořeniny odnášejí do dospělosti. Na záchraně onemocnělých děti anebo alespoň na zmírnění následků nomy se podílí řada mezinárodních organizací.

Češi často nevědí že ji mají. Záludná nemoc desítky let spí, pak vás může zabít

Mohli bychom tedy říct, že tady, v Evropě jsme v bezpečí. Za druhé světové války tomu však bylo jinak. A je to právě jedna z těch stránek války, o kterých se příliš nepíše. Jeden z pamětníků např. vzpomíná, že byl nomou v koncentračním táboře postižen jako tříleté dítě a zachránilo ho jen odleptání napadené tkáně.

Přesněji na nomu v této souvislosti vzpomíná MUDr. Václav Tomášek, který pracoval v táborové bakteriologické laboratoři v Mauthausenu a v Osvětimi a své zkušenosti nejen s nomou zveřejnil v roce 1945 v časopise Věda a život (str. 402 – 413): „V takzvaném rodinném táboře cikánském v Birkenau rozšířilo se značnou měrou noma u dětí, které trpěly přetěžkou podvýživou a byly v politováníhodném stavu. Němci vozili nejprve k bakteriologickému vyšetření živé děti a pak si úkol zjednodušili tak, že zemřelým dětem usekávali hlavy a posílali je k vyšetření.“

Dojemné fotografie odhalily svět dětí, které trpí vzácnou nemocí. Jaký je jejich příběh?

Jak málo stačilo, aby se nemoc, která je dnes postrachem jen třetího světa, rozšířila nedávno i v Evropě, která ovšem místy přestala být civilizovanou…

Nomu jako nemoc bohužel nelze vymýtit očkováním, protože ji způsobuje baktérie běžně se vyskytující v našem okolí. Můžeme však přispět k jejímu potlačení obecně zlepšováním životních podmínek života v oblastech, kde se vyskytuje, např. Nigeru, a zajištěním dodávek širokospektrálních antibiotik. Pro jedno dítě stojí pouhých 450 Kč.



Nepřehlédněte