První občanská vila stála právě v Bubenči
Vznikla kolem roku 1810 a postavil ji pro sebe stavitel Josef Zobel nedlouho před svojí smrtí, která ho zastihla v roce 1814. Dnes se v místech, kde stála, rekonstruuje tzv. prostřední Petschkova vila, respektive se tu chystá nový Památník národního písemnictví.
Vily se v Bubenči pak začaly stavět po více než půl století, zřejmě první byla dnes přehlížená Wolfova vila v Pelléově ulici č. 14, vystavěna po r. 1865 pražským stavitelem Františkem Wolfem, kde je dnes velvyslanectví Egypta.
Následovaly zničená Lippmannova vila (na jejím místě dnes sídlí státní policie) a Lannova vila na „rohu“ Pelléovy a ulice V sadech.
Tři z nejkrásnějších
O dvacet let později začaly být velmi žádanými pozemky na Špejchaře a v okolí.
Vyrostlo tu několik skutečně skvostných vil, například ve Slavíčkově ulici pak lze spatřit vlastní vilu profesora Jana Kouly. Vily byly do té doby stavěny v prostředku zahrad, Koula ji ale předsunul do ulice, čímž zvětšil zahradu. Dům postavil v roce 1896 bubenečský stavitel Rudolf Koukola (jeho vlastní vila je na konci Slavíčkovy ulice proti další jeho práci, tzv. Pelléově vile.) V domě žila herečka Jana Koulová se svým manželem, divadelním režisérem Otou Ornestem.
V souběžné ulici Na Zátorce lze obdivovat pozdně secesnímu domu ředitele kolínské draslovny Julia Krause od renomovaných autorů, architekta Emila Králíčka a stavitele Matěje Blechy (1908). Po listopadu byla ve vile redakce časopisu ELLE a dalších.
Nadohled je vila snad ještě působivější, dům dr. Náhlovského, secesní objekt Dušana Samo Jurkoviče, vyznavače lidové architektury. V roce 1908 ji vyzdvihl stavitel Jan Pacl.
Křest knihy je v Šestce
Součástí knihy je i mnoho dosud nepublikovaných archivních materiálů. Autory publikace je desítka teoretiků a historiků architektury, editorem knihy byl prof. ČVUT Petr Urlich.
Slavnostní křest publikace – přesněji už druhý – proběhne 31. října od 17 hodin v knihkupectví KOSMAS v přízemí obchodního centra Šestka v Ruzyni.
