Hledá se nový prezident…
Když druhý prvorepublikový prezident Edvard Beneš abdikoval, začal se hledat nový prezident. Ideálně někdo bez politické příslušnosti. Našel se doc. JUDr. Emil Dominik Josef Hácha, český právník a překladatel narozený v Trhových Svinech na jihu Čech. Rok 1938 pro něj nebyl lehký, zemřela mu manželka Marie. Ve čtvrtek 30. listopadu 1939 na nátlak svého okolí přijal jako nestraník funkci prezidenta Česko-Slovenské republiky. Předtím pracoval jako 2. prezident Nejvyššího správního soudu ČSR, kde působil v letech 1925 až 1938.
„Je mi 66 let, připravoval jsem se na odpočinek a těšil jsem se na něj. Místo toho mám být prezidentem republiky v dnešních těžkých dobách. Je to velká oběť, ale přinesu ji, je-li to nutné v zájmu národa a státu.“
Už jako prezident Druhé republiky byl Emil Hácha nacisty zastrašován. Když byl 14. března 1939 pozván do Berlína na jednání se špičkami Německé říše, byl násilím a výhrůžkami donucen k souhlasu se vznikem Protektorátu Čechy a Morava.
„Vy se mě ptáte, jestli mi hrozili? Promiňte, ale to je moc slabé slovo. Podepsal jsem z hrůzy ze zničení Prahy.“
Tehdy se mylně domníval, že němečtí nacisté budou dodržovat uzavřené dohody a mezinárodní právní normy. Zpočátku svého „prezidentování“ byl velmi aktivním politikem. V říjnu 1939 odmítl Hitlerovi slíbit věrnost a o měsíc později žádal, aby byli propuštěni zatčení vysokoškolští studenti, kteří protestovali 17. listopadu 1939 v Praze. V mnoha případech se mu to podařilo.
„Za těch 40 let jsem si zvykl sloužit, a tak jsem se skoro automaticky podrobil i této největší službě svého života. Navíc v době, kdy mé síly, sotva kdy k tomu dostatečné, jsou již velmi ochablé. Bylo mi to tím těžší, že jsem nikdy neměl ctižádosti tohoto druhu.“
Názory historiků se liší. Pro některé je obětí nacistického režimu, pro jiné je zrádcem
Komunističtí historici ho viděli jako zrádce, po listopadu 1989 se na Emila Háchu začalo nahlížet i jinak, shovívavěji.
Jeho role nemůže být hodnocena jednoznačně. „Můžete říct, že to byl statečný člověk, který se v těžké chvíli postavil do čela národa, a stejně tak v něm můžete vidět zaprodance a zrádce, který napomáhal okupaci,“ řekl český historik Jan Dobeš v Lidových novinách před 2 lety.
Podle historika Jana B. Uhlíře z Vojenského historického ústavu byl Hácha člověk, který se obětoval pro české zájmy. „On prezidentskou funkci nechtěl, byl do ní dosazen pod obrovským tlakem a souhlasil. Byl to starý člověk a vdovec, který měl života už plné zuby a mohl si už jen užívat důchodu,“ uvedl pro Lidové noviny v roce 2015.
Zajímavost: Česká televize o Emilu Háchovi v roce 2007 natočila 52 minut dlouhý dokument s názvem „Zrádce nebo oběť?“, který režíroval Petr Lokaj.
Nemocný Hácha ztratil důvěru, zemřel krátce po válce
Když v roce 1941 do Prahy přijel Reinhard Heydrich a byl zatčen premiér Alois Eliáš, byl Hácha pod zvýšeným tlakem Němců. Atentát na Reinharda Heydricha v květnu 1942 byl pro Emila Háchu osudovým zlomem. Jeho duševní a zdravotní stav podlomilo terorizování Čechů i nátlak nacistů v čele s Karlem Hermannem Frankem i ministrem školství a lidové osvěty Emanuelem Moravcem.
Vnímáte prezidenta Emila Háchu spíše jako oběť, nebo jako zrádce národa?
Hácha byl po atentátu na Heydricha využíván nacisty. Atentát zrovna vyšel na období, kdy probíhaly státní oslavy jeho 70. narozenin. Hácha v projevu do rozhlasu odsoudil atentát i činnost exilové vlády Edvarda Beneše. V době vypálení Lidic a Ležáků Emil Hácha přijal osobní dar v podobě luxusního Mercedesu přímo od Adolfa Hitlera.
Emil Hácha trpěl kornatěním tepen a jeho zdraví se prudce zhoršovalo. Nacisty přestal zajímat a zároveň ztratil důvěru mnoha stran – jak domácího odboje, exilové vlády v Londýně, tak okupantů a kolaborantů. Emil Hácha (*12. července 1872) zemřel 27. června 1945 v nedožitých 73 letech ve vězeňské nemocnici na Pankráci. Sem byl přivezen po svém zatčení, ke kterému došlo 13. května 1945 na lánském zámku.