Heydrich
Opus pro smrtihlava aneb Trochu jinak o slavném atentátu
Byl to opravdu slavnostní večer. Večer pro vybranou, árijskou smetánku, protože jenom ta dokáže ocenit skutečnou kulturu. Bylo ji zapotřebí, v tomto krásném městě, bohužel obývaného národem podlidí, který sem přišel bůhví odkud. To se ale brzy změní. Sváteční uniformy vysokých důstojníků, černé obleky úředníků a nákladné toalety jejich dámského doprovodu. Nejsou tady z lásky k hudbě, ale z nutnosti být vidět. Bůh ví, kdo si v tomto sále odškrtává jména ze seznamu pozvaných. Nikoliv láska k hudbě, ale strach. Strach z muže, který je na tento koncert ve Valdštejnském paláci pozval. Je večer, úterý, 26. 5. 1942.
Nezastavitelná síla zla? Rok 1941 přiblíží výstava v Dejvicích
Výstava u Generálního štábu v Praze 6 přibližuje kritický rok 1941 na válečných frontách i působení československých vojáků.
Další dvě vysočanské ulice ponesou jména hrdinů odboje
Smržovi a Svatošovi – to jsou jména dvou rodin zavražděných nacisty za podporu atentátníků na Heydricha, po kterých budou nově pojmenovány dvě ulice v pražských Vysočanech poblíž stanice metra Kolbenova.
„Kdo položí život za vlast, nezasluhuje smrt, ale nesmrtelnost,“ říká historik Eduard Stehlík
Před osmaosmdesáti lety 18. června 1942 svádělo sedm mužů po sedm hodin nerovný boj se stonásobnou německou přesilou. Hrdinové, kteří provedli atentát na Heydricha svůj boj v kostele sv. Cyrila a Metoděje však nakonec prohráli. Už třetím rokem si toto datum připomínáme jako Den hrdinů druhého odboje.
Obětoval se pro český národ a vlast. Příběh hrdiny Aloise Eliáše
Republice obětoval vše. Nadání, kariéru, čest i život. Jeden z nejlepších důstojnických kádrů se vzdal aktivního odboje v zahraničních jednotkách a bez připomínek přijal roli premiéra protektorátní vlády. Roli, ve které nešlo neprohrát. Ale bývalý legionář si zachoval čistý štít, a ještě se mu povedl husarský kousek – ze své „kolaborantské“ funkce učinil centrum odboje.
Poznala, jak chutná moc, i jak bolí pád na společenské dno. Svůj osud si ale vybrala sama
Lina Heydrichová – jméno, které dodnes budí silně negativní emoce. Přitom se vlastně provinila jen tím, že jako žena v domácnosti pomáhala budovat kariéru svého manžela, kterého poznala jako zcela nevýznamného poručíka u námořnictva. Říšským protektorem se stal až o 11 let později.
Lékárníkům boj o moc nesvědčí. Mohl nahradit Hitlera, ale špatně zvážil situaci
Jmenoval se Gregor Strasser a narodil se 31. května 1892 do rodiny katolického soudního úředníka v malém bavorském městě Geisenfeld. Začínal ve Freikorpsu a nakonec mohl být v Německu druhý hned po Hitlerovi. Doplatil na to, že odmítl nabídku, která se neodmítá.
Dva různé osudy lidických vrahů. Jeden měl štěstí, že se hodil komunistům…
Každoročně v červnu si připomínáme tragické osudy obyvatel Lidic, jak to však dopadlo s jejich vrahy? 22. dubna 1909 se narodil Harald Wiesmann, který za Lidice nese největší díl viny. Oprátka ho po válce neminula. Jiné však ano.
Židům a ženám vstup zakázán. Do Národního souručenství nesměli
Národního souručenství bylo za protektorátu jedinou povolenou politickou stranou a sdružovala 97 % mužských nežidovských občanů protektorátu. V jejím programu bylo zvyšování životní úrovně obyvatel stejně jako podpora rodiny.
Rakousko-Uhersko jsme neměli bourat. 10 věcí, které by dnes byly lepší. Anebo ne?
Za pár dní nás čekají monumentální oslavy naší samostatné státnosti. Československo však vzniklo jen proto, že přispělo k zániku svého předchůdce Rakouska-Uherska. Třeba to ale pro nás nebylo tak úplně dobře. A nejen pro nás.
Z krypty nebylo pro parašutisty úniku. Anebo ano? Mohli se prokopat na svobodu?
V pondělí 18. června si připomeneme 76. výročí tragické smrti našich parašutistů v kryptě kostela Cyrila a Metoděje. A stále se spekuluje, zda se přece jen nemohli zachránit.
Záhada přísně střežené Korunní komory za sedmero zámky. Vede do ní tajná chodba?
K otevření dveří Korunní komory se sedmi zámky se tradičně musí sejít sedm držitelů příslušných klíčů. Co když to ale jde i jinak? A jednodušeji.
Emil Hácha byl prezidentem „Druhé republiky“ i Protektorátu. Byl obětí nebo zrádcem?
Před 79 lety se stal prezidentem tzv. „Druhé republiky“ Emil Hácha – psalo se datum 30. listopadu 1938 a stejně jako o 79 let později byl shodou okolností také čtvrtek. Druhá republika existovala necelých půl roku, byla mnohem menší a tenčí než „první republika“. Vznikla 1. října 1938 a „přežila“ jen do 14. března roku následujícího, kdy byl ustanoven Protektorát Čechy a Morava. Emil Hácha však i přesto zůstal ve své funkci – historici se proto přou: „Byl prezident Emil Hácha obětí nacistů nebo zrádcem českého národa?