„Kdo položí život za vlast, nezasluhuje smrt, ale nesmrtelnost,“ říká historik Eduard Stehlík

18.6.2020
Jaroslav Svoboda

„Já mám tento den neodmyslitelně spojen především s mou první návštěvou krypty chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici, kam mě před mnoha a mnoha lety přivedl můj otec. Dovnitř tehdy ještě nevedl nově vybudovaný vchod z přilehlé muzejní expozice, ale vstupovalo se do ní po kamenném schodišti nacházejícím se uvnitř chrámu, jen několik málo metrů od monumentálního ikonostasu,“ zavzpomínal historik a ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík.

Výročí operace Anthropoid. Chyby, které stály Heydricha život

Boj v kostele byl beznadějný

Právě v těchto místech se odehrál boj mezi příslušníky německých jednotek a zmíněnými sedmi československými parašutisty z výsadků Anthropoid, Silver A, Out Distance, Bioscop a Tin. Jmenovitě to byli Jozef Gabčík, Jan Kubiš, Josef Valčík, Adolf Opálka, Josef Bublík, Jan Hrubý a Jaroslav Švarc. Nejprve tři z nich asi dvě hodiny bránili kůr kostela. Druhá fáze bojů se pak odehrávala při dobývání krypty. V ní se museli parašutisté vypořádat nejen s německými okupanty, ale i s chladnými a temnými útrobami krypty.

„Dodnes si pamatuji ten zvláštní pocit, když jsem sestupoval z chrámové lodi dolů do tmy. S každým dalším schodem narůstal nejen chlad, ale i pocit úzkosti. Není divu. Místo to bylo nehostinné a temné, vzbuzující respekt i strach. Jediným pojítkem s normálním světem ´tam nahoře´ bylo malé okénko, kterým do nitra kobky pronikaly sluneční paprsky. Na ten zvláštní pohled z děsivé temnoty do oslňujícího slunečního svitu se nedá zapomenout,“ doplňuje Stehlík děsivý popis místa.

Orli bojovali proti nacismu i komunismu. Patřili mezi ně parašutisté Kubiš a Bublík i poutnící směřující na Svatý Hostýn

Sedm statečných, ne těch filmových

Eduard Stehlík dál vzpomíná, jak jako malé dítě, vnímal vyprávění svého otce o příběhu parašutistů: „A pro mě jako pro malého kluka, jakoby toho dne zmizela ona tři desetiletí, která nás tehdy dělila od dramatických událostí, jež se zde 18. června 1942 odehrály. Jako bych najednou doopravdy slyšel ohlušující exploze ručních granátů i ozvěny výstřelů, jako bych byl očitým svědkem posledního boje sedmi mužů, kteří chrám po řadu hodin bránili proti nepřátelům. Sedm mužů. Sedm statečných. Ne těch ze známého filmu, ale opravdových!“

Atentát na Hitlerova oblíbence? To si Čechoslováci dovolili příliš! Za trest nacisté vyvražďovali celé rodiny

V období socialismu nebylo snadné dozvědět se pravdu

Doba však tehdy nepřála naprosto objektivním informacím a lidé často neznali celou pravdu o boji českých parašutistů. „Tehdy jsem se o nich chtěl dozvědět co nejvíc, doba tomu ale nepřála. Teprve o mnoho let později se o nich začalo mluvit pravdivě, bez zkreslování a zamlčování. Říkává se, že ten, kdo položí život za vlast, nezasluhuje smrt, ale nesmrtelnost. A těch sedm se již nesmrtelnými stalo. Nezapomeňme nikdy na jejich poslední slova, kterými odpověděli na výzvy obléhatelů ke kapitulaci ´Češi se nevzdávají!´,“ zamýšlí se závěrem Stehlík.



Nepřehlédněte