atentát
Opus pro smrtihlava aneb Trochu jinak o slavném atentátu
Byl to opravdu slavnostní večer. Večer pro vybranou, árijskou smetánku, protože jenom ta dokáže ocenit skutečnou kulturu. Bylo ji zapotřebí, v tomto krásném městě, bohužel obývaného národem podlidí, který sem přišel bůhví odkud. To se ale brzy změní. Sváteční uniformy vysokých důstojníků, černé obleky úředníků a nákladné toalety jejich dámského doprovodu. Nejsou tady z lásky k hudbě, ale z nutnosti být vidět. Bůh ví, kdo si v tomto sále odškrtává jména ze seznamu pozvaných. Nikoliv láska k hudbě, ale strach. Strach z muže, který je na tento koncert ve Valdštejnském paláci pozval. Je večer, úterý, 26. 5. 1942.
Atentát na druhého muže SS v protektorátu se nikomu nehodil, hrdinové upadli v zapomnění
Když se řekne odbojová akce v protektorátu, každého jistě napadne atentát na zastupujícího říšského protektora a generála policie Reinharda Heydricha. Ovšem tento počin nebyl jediným, který čeští bojovníci provedli, na konci války v Brně zneškodnili i druhého muže SS. Také se příliš neví o tom, že jej spáchali příslušníci komunistického odboje.
Stačilo málo a osud Lidic a Ležáků by čekal i Nehvizdy, zachránil je český četník?
V noci z 28. na 29. prosince 1941 odstartoval z Anglie bombardér, na jehož palubě byli Jan Kubiš a Jozef Gabčík. Původním cílem pro výsadek obou parašutistů měly být Ejpovice nedaleko Plzně, náhoda tomu chtěla, že nakonec se jejich místem výsadku stala středočeská obec Nehvizdy na východ od Prahy. Jaktože ji nepotkal osud Lidic nebo Ležáků?
Rudolf Jelínek, zapomenutý playboy československého filmu
Když se řekne idol žen předrevolučních filmů, napadnou nás asi různá jména, málokoho ale Rudolf Jelínek. A přeci. Ve své době byl jedním z nejpopulárnějších herců, který dostával měsíčně i několik stovek žádostí o fotografii s podpisem.
Film Atentát byl nadčasový, navzdory době
Film Atentát režiséra Jiřího Sequense z roku 1964 je skutečným klenotem české kinematografie. I po desítkách let od premiéry je považován za velice kvalitní zpracování atentátu na Heydricha, a to i přesto, v jaké době vznikal.
„Kdo položí život za vlast, nezasluhuje smrt, ale nesmrtelnost,“ říká historik Eduard Stehlík
Před osmaosmdesáti lety 18. června 1942 svádělo sedm mužů po sedm hodin nerovný boj se stonásobnou německou přesilou. Hrdinové, kteří provedli atentát na Heydricha svůj boj v kostele sv. Cyrila a Metoděje však nakonec prohráli. Už třetím rokem si toto datum připomínáme jako Den hrdinů druhého odboje.
Český odboj si získal respekt Evropy. Jedna živá mrtvola
Hitler tehdy opravdu velice zuřil. Jeho oblíbenec Heydrich zemřel. V prvním návalu vzteku chtěl nechat fyzicky zlikvidovat deset tisíc nejvýznamnějších Čechů. Jeho vztek se obrátil i vůči zemřelému. Proč, proboha, jezdil v otevřeném automobilu, bez ochranného pancéřování a bez doprovodu? Taková neopatrnost, taková nezodpovědnost, zvlášť když on sám musel přeci nejlíp vědět, co jsou ti Češi za ksindl.