Pak se uklidnil, aspoň částečně. Nebyly to výčitky svědomí, nebyl toho schopen. Příčina byla jinde. Tam někde na východě se dosud perfektně fungující válečná mašina začala zadrhávat. V prostorách o rozloze desítek Třetích říší se dělo něco znepokojujícího. Ti slovanští podlidé mu komplikují jeho bleskovou válku. Kladou tvrdý odpor a zdaleka ještě není rozhodnuto. Nebylo by tedy moudré ničit si výrobní zázemí drastickými opatřeními. Potřebuji, aby Češi pracovali.
Desítky a stovky kondolencí, povinné soustrasti. Nordicky čistí Němci i úředníci s bůhví jakou krví se předháněli v servilnosti. Smutek na jejich tvářích připomínal škleb antické masky. Mnoha vysoce postaveným nacistům se ve skutečnosti ulevilo. Naprosto zřetelně bylo slyšet, jak jim padly kameny ze srdcí.
Heydrich byl velmi nebezpečný i pro ně. Jeho tajný archiv obsahoval kompromitující materiály na nejednoho z nich. Bormann, Himmler, Göring, ti všichni, a mnozí jiní toho dne konečně usínali s klidem na duši.
Heydrichova smrt není stoprocentně jasná dodnes. Zlomené žebro, roztržená a krvácející slezina se střepinou granátu a poraněná bránice. Vše ostatní bylo nepoškozené a ve velmi dobrém stavu, koneckonců, Heydrichovi v té době bylo 38 let.
Heydrich ani po svém zranění neztratil svoji nadutost a pocit nadřazenosti. Nesouhlasil ani s tím, aby byl operován profesorem Walterem Dickem, pražským Němcem a striktně si vyžádal lékaře z Říše. Nakonec se přeci jen spokojil s profesorem Hohlbaumem, který teprve nedávno přišel z Německa a působil na chirurgické klinice na Karlově náměstí.
Německým chirurgům nebylo do smíchu. Věděli dobře, jakou mají zodpovědnost. Ani jejich českým kolegům. Těm byla svěřena transfúze i anestézie. Operační zákrok proběhl bez komplikací. Přesto stále nedůvěřivý Himmler do Prahy poslal svého osobního lékaře, doktora Gebharta.
Vše se vyvíjelo velmi slibně. Den před smrtí se Heydrich dokonce posadil na lůžku a poobědval. Pak se však stalo něco, co tehdejší lékaři nechápali a co není vysvětleno dodnes. Heydrichův stav se po několika hodinách zhoršil a druhý den ráno nenáviděný protektor skonal.
Pitva proběhla před lékaři z Říše a příčinu smrti nezjistila. I SS lékaři konstatovali, že nebylo nic zanedbáno, což chirurgy, kteří operovali, zachránilo před jistou smrtí. A protože pitva příčinu nezjistila, vyrojila se spousta konspiračních teorií. Střepina granátu byla napuštěna botulotoxinem, šéf Abwehru Canaris měl k dispozici novinku, zvanou penicilin, a úmyslně ji neposkytl. Snad i K. H. Frank prý v Heydrichově smrti měl mít prsty.
Oficiální informace tvrdí, že příčinou byla sepse, způsobená nečistotami ze střepiny. Možná i embolie z poranění plíce, které nebylo při operaci zjištěno. Ať už však byla příčina smrti tohoto zloducha jakákoliv, jedno je jisté. Jen díky odvaze atentátníků odvolala Francie a Anglie svůj podpis pod Mnichovskou dohodou a český odboj si získal respekt Evropy.
