Z 28. na 29. prosince 1941 byl nad protektorát Čechy a Morava vyslán kanadský letoun Halifax se třemi paravýsadky – Silver A, Anthropoid a Silver B. Výsadku Silver B se akce nepovedla. Skupina Anthropoid měla za úkol provést atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Výsadek Silver A měl za úkol dopravit vysílací stanici s kódovým označením Libuše, navázat ztracené spojení s exilovou vládou v Londýně a spolupracovat s místní a pardubickou odbojovou organizací.
Vysílačka Libuše, kterou obsluhoval Jiří Potůček, vysílala ze strojovny lomu Hluboká u Dachova, v těsném sousedství Ležáků, na konci května roku 1942 už je v ležáckém mlýně Jindřicha Švandy. Ve středu 24. června 1942 ráno vyjela od pardubické služebny gestapa ozbrojená kolona aut, poté v osadě rabovali a začali stavení zapalovat. Ještě téhož večera nacisté zavraždili nedaleko pardubického Zámečku 33 obyvatel Ležáků, 18 žen a 15 mužů. Dalších sedm osob z Ležáků a více než čtyřicet spolupracovníků parašutistů zastřelili nacisté 25. června a 2. července 1942 a jedenáct ležáckých dětí našlo smrt 25. července v plynovém voze v polském Chelmnu.
Sestry Jarmilu a Marii Šťulíkovy nacisté uznali za vhodné k poněmčení a předali je pod cizími jmény do německých rodin, po válce se obě vrátily do vlasti.
Součástí Pietní vzpomínky k 76. výročí vyhlazení Lidic bude letos celostátní přehlídka dětských pěveckých sborů Světlo za Lidice. „Války přináší tragédie, malé i velké. Lidice v kontextu historie představují tragédii výjimečnou. Nevinní lidé byli usmrceni a jejich smrt byla využita jako výstraha. Celý svět se v roce 1942 dověděl o Lidicích. Jméno Lidice mělo budit strach. Ve skutečnosti se ale stalo synonymem vzdoru řady lidí, kteří chtěli bojovat proti nacismu. Jméno Lidice dnes není jen symbolem tragédie, ale i naděje v to, že proti zlu je možné a nutné bojovat a že i při jakékoli jeho síle bude zlo poraženo,“ řekla Martina Lehmannová, ředitelka Památníku Lidice.
