V noci z 28. na 29. prosince 1941 odstartoval z Anglie bombardér, na jehož palubě byli Jan Kubiš a Jozef Gabčík. Původním cílem pro výsadek obou parašutistů měly být Ejpovice nedaleko Plzně, náhoda tomu chtěla, že nakonec se jejich místem výsadku stala středočeská obec Nehvizdy na východ od Prahy. Jaktože ji nepotkal osud Lidic nebo Ležáků?
V protektorátu Čechy a Morava nebylo nenáviděnějšího nacisty než Karla Hermanna Franka. To on stál za všemi brutálními útoky proti českému lidu – počínaje stanným právem a vypálením Lidic či Ležáků a konče zbytečnými popravami na konci války v Terezíně. Není divu, že Češi dychtili po pomstě.
Tradiční událost s bohatým kulturním doprovodným programem se uskutečnila 22. března.
Ve čtvrtek 8. listopadu proběhlo v Ležákách už pravidelné Ležácké veršování, celostátní přehlídka a soutěž dětských recitátorů, která je pořádána ke Dni veteránů.
Paní Marie Jeřábková, rozená Šťulíková, jako jedna z mála dětí přežila tragédii v Ležákách. Spolu se svou o rok starší sestrou Jarmilou dokonce z Ležáků přežily jako jediné.
Soukromé pozemky zabírají asi dvacet procent celkové rozlohy na nejexponovanějších místech Národní kulturní památky Ležáky.
V Ležákách, malé osadě kameníků, o nichž jsou v kronikách první písemné zmínky od roku1698, žilo do osudného 24. června roku 1942 v devíti staveních 54 obyvatel. V roce 1939 vznikla v Ležákách osmičlenná odbojová organizace zvaná Čenda, která se později rozrostla, díky některým lidem z okolí, na pětadvacet členů.
Vernisáž děl, která vznikla v rámci projektu Tvorba pro Ležáky 2018, se uskutečnila ve středu 23. května v ležáckém památníku. Výstava vznikla z iniciativy Odborového svazu KOVO, který už tradičně podporuje činnost Památníků v Lidicích i v Ležákách.