protektorát
Alej parašutistů na Třebíčsku se rozrostla o 40 stromů, lípy sázely rodiny hrdinů
V aleji na Třebíčsku věnované československým válečným parašutistům v sobotu přibylo 40 stromů. Připomínají bojovníky z výsadků, které se v protektorátu uskutečnily v letech 1941 až 1944.
Český národ musí být co nejrychleji poněmčen
Po vzniku protektorátu se na českých školách povinně vyučuje němčina, poněmčení se ale netýkalo jen škol. Celý společenský život měl být od této chvíle v Českých zemích germanizován. Němčina tak hrála po několika letech svobody opět prim.
Obětoval se pro český národ a vlast. Příběh hrdiny Aloise Eliáše
Republice obětoval vše. Nadání, kariéru, čest i život. Jeden z nejlepších důstojnických kádrů se vzdal aktivního odboje v zahraničních jednotkách a bez připomínek přijal roli premiéra protektorátní vlády. Roli, ve které nešlo neprohrát. Ale bývalý legionář si zachoval čistý štít, a ještě se mu povedl husarský kousek – ze své „kolaborantské“ funkce učinil centrum odboje.
Jediný český výsadkář sťatý v Berlíně. Smůlu měl od začátku
Nejdřív byl vysazen 35 km od původně určeného cíle a po pouhých 19 dnech zatčen na základě výpovědi gestapem zatčeného rezidenta sovětské tajné služby. Jako vrchol cynismu potom jeho rodina obdržela účet za vykonání popravy.
Zázračný léčitel Jan Mikolášek léčil na základě zjevení, kterého se mu dostalo
Byl si proto neochvějně jistý tím, že je k této činnosti povolán samotným Bohem a jako poslání ji také provozoval. Léčil „pána stejně jako kmána“, nacisty jako komunisty a ty největší prominenty pak i inkognito. A taky na to v životě doplatil.
Emil Škoda, český rytíř, jeho královstvím se stalo strojírenství. Dnes by se asi ledasčemu nestačil divit
Patřil mezi nejvýznamnější průmyslníky 19. století, stanul na prahu století 20., ale jeho práh nepřekročil. Jako svůj odkaz nám zanechal náš zřejmě nejvýznamnější strojírenský podnik, slavnou plzeňskou Škodovku.
Poslední veřejná poprava v Československu. Kat českého národa neunikl oprátce
V protektorátu Čechy a Morava nebylo nenáviděnějšího nacisty než Karla Hermanna Franka. To on stál za všemi brutálními útoky proti českému lidu – počínaje stanným právem a vypálením Lidic či Ležáků a konče zbytečnými popravami na konci války v Terezíně. Není divu, že Češi dychtili po pomstě.
Poznala, jak chutná moc, i jak bolí pád na společenské dno. Svůj osud si ale vybrala sama
Lina Heydrichová – jméno, které dodnes budí silně negativní emoce. Přitom se vlastně provinila jen tím, že jako žena v domácnosti pomáhala budovat kariéru svého manžela, kterého poznala jako zcela nevýznamného poručíka u námořnictva. Říšským protektorem se stal až o 11 let později.
Výstava Nezlomená armáda připomíná období 2. světové války. Morální základy Mnichov nezničil
Před Generální štábem na Vítězném náměstí v Dejvicích v Praze 6 probíhá panelová výstava „Nezlomená armáda“, kterou připravil Vojenský historický ústav Praha. Autorem výstavy je historik VHÚ Jindřich Marek.
Židům a ženám vstup zakázán. Do Národního souručenství nesměli
Národního souručenství bylo za protektorátu jedinou povolenou politickou stranou a sdružovala 97 % mužských nežidovských občanů protektorátu. V jejím programu bylo zvyšování životní úrovně obyvatel stejně jako podpora rodiny.
Před 80 lety se německý šlechtic stal prvním vůdcem protektorátu Čechy a Morava.
„Nemám, co bych k tomu řekl, neměl jsem žádnou politickou moc“. Takto se První český protektor Konstantin von Neurath vyjadřoval před Norimberským tribunálem. Kdo tedy Konstantin von Neurath vlastně byl?
Pořád ještě nemáte dárky? Zkuste si inspirovat prvorepublikovou nabídkou
Možná vás překvapí, že sortiment dárků býval tehdy hodně podobný tomu dnešnímu, jenom ta elektronika chyběla. Prostě tradiční hodnoty se nemění, i když v Evropě třeba všude kolem zuří válka. Jestli váháte, co komu (ještě) koupit, třeba najdete inspiraci právě tady.
Sněží! A dálnice stojí. S dálnicemi jsme ale měli problémy vždycky. Díry, boule, zřícená lešení…
„Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) zkontrolovalo úsek dálnice D1 u Humpolce, kde firma Geosan dostala pokyn k opravě vysypaných kaveren. Podle ŘSD se situace na místě nijak nezměnila.“ A změní se někdy něco?
Rakousko-Uhersko jsme neměli bourat. 10 věcí, které by dnes byly lepší. Anebo ne?
Za pár dní nás čekají monumentální oslavy naší samostatné státnosti. Československo však vzniklo jen proto, že přispělo k zániku svého předchůdce Rakouska-Uherska. Třeba to ale pro nás nebylo tak úplně dobře. A nejen pro nás.
Přestavba nádraží v Bubnech na památník holokaustu začne v září
V nevyužívaném nádraží Praha-Bubny začne v září vznikat památník připomínající, že v době protektorátu zde Židé čekali na transport do koncentračního tábora. Začátkem září se bude k příležitosti zahájení stavby konat koncertní provedení filmu Obchod na korze v podání Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK.
Záhada přísně střežené Korunní komory za sedmero zámky. Vede do ní tajná chodba?
K otevření dveří Korunní komory se sedmi zámky se tradičně musí sejít sedm držitelů příslušných klíčů. Co když to ale jde i jinak? A jednodušeji.
Atentát na Heydricha spáchala skupina Anthropoid. Vzpomínali na ni v Lidicích a Ležákách
V Ležákách, malé osadě kameníků, o nichž jsou v kronikách první písemné zmínky od roku1698, žilo do osudného 24. června roku 1942 v devíti staveních 54 obyvatel. V roce 1939 vznikla v Ležákách osmičlenná odbojová organizace zvaná Čenda, která se později rozrostla, díky některým lidem z okolí, na pětadvacet členů.
Emil Hácha byl prezidentem „Druhé republiky“ i Protektorátu. Byl obětí nebo zrádcem?
Před 79 lety se stal prezidentem tzv. „Druhé republiky“ Emil Hácha – psalo se datum 30. listopadu 1938 a stejně jako o 79 let později byl shodou okolností také čtvrtek. Druhá republika existovala necelých půl roku, byla mnohem menší a tenčí než „první republika“. Vznikla 1. října 1938 a „přežila“ jen do 14. března roku následujícího, kdy byl ustanoven Protektorát Čechy a Morava. Emil Hácha však i přesto zůstal ve své funkci – historici se proto přou: „Byl prezident Emil Hácha obětí nacistů nebo zrádcem českého národa?
Revitalizace parku Jiřího Suchého. Hrdiny ze strašnického krematoria, který dal jména obětem nacistů
K lepšímu se změní desítkový Park Jiřího Suchého. Obnoven bude ve spolupráci s místními obyvateli, dostane nové povrchy a mobiliář.