Před 82 lety začala okupace zbytku Čech a Moravy německými vojsky, tímto krokem tak zanikla Druhá republika. Ne všude byl ale průběh obsazování tak hladký, jak si Němci představovali, českoslovenští vojáci z místeckých kasáren se totiž rozhodli nedat republiku zadarmo. Postarali se tak o jediný známý výraznější boj s německou armádou v březnu 1939.
Když se řeknou názvy filmů Dívka v modrém, Hostinec U kamenného stolu, Jan Žižka, Sokolovo, Osvobození Prahy aj. každého napadne asi jediné jméno – Otakar Vávra. Právě dnes by tento významný režisér a pedagog oslavil své 110. narozeniny.
Období protektorátu bylo národnostně, společensky i politicky jedním z nejhorších období naší historie. Právě v tomto období se chodu státu a především německého válečného tažení muselo přizpůsobit úplně všechno, až po každodenní stravování. V rámci přídělového systému se tak kupovala řada věcí pouze za předem určené lístky. Jak se žilo hospodyňkám?
Letecká policie ve třicátých letech dvacátého století ve většině zemí neexistovala. Fungovala pouze ve Velké Británii, Francii a v Německu. Československo se tak se svými četnickými leteckými hlídkami připojilo k těmto třem velmocem.
I přestože byl Richard Bienert ministrem vnitra a předsedou protektorátní vlády, uvažovalo se dokonce i s jeho zapojením do květnového povstání, byl totiž v oblibě u policie a četnictva. Náklonnost těchto složek k jeho osobě pak přispěla k jeho poválečnému osudu. Dožil však bez jakékoliv penze odkázán jen na příbuzné.
Pravostranný provoz na českých silnicích byl zřízen výnosem vrchního velitele německé armády Brauchitsche 17. března 1939 po zřízení protektorátu. Právě proto se zažilo, že pravostranný provoz do Čech přinesli Němci, to však není tak úplně pravda.
Po vzniku protektorátu se na českých školách povinně vyučuje němčina, poněmčení se ale netýkalo jen škol. Celý společenský život měl být od této chvíle v Českých zemích germanizován. Němčina tak hrála po několika letech svobody opět prim.
Lysá hora měřící 1324 m n. m. je nejvyšším vrcholem Moravskoslezských Beskyd a Těšínska. Přestože leží ve Slezsku, byla v letech 1939 až 1945 též nejvyšším bodem Protektorátu Čechy a Morava. S horou souvisí celá řada zajímavostí.
Srážka dvou vlaků, při níž přišlo o život 42 cestujících, se stala v pražských Kbelích 20. prosince 1943. Na jednokolejné trati u nově vybudované stanice se čelně střetly dva osobní vlaky. Stanici musela ustoupit kaple a mnozí věří, že neštěstí bylo trestem.
Po postoupení Sudet Německu se celé rodiny ocitly v dosti prekérní situaci. Obyvatelstvo bylo evakuováno do vnitrozemí a tím došlo i k přesídlení velkého množství žáků a studentů všech typů škol. Obecné a měšťanské školy byly ihned poněmčovány a podstatně omezeny.