Expozice Nezlomená armáda na dvou desítkách panelů představuje dění především v letech 1939-1941, ale časově jde až po horizont konce druhé světové války.
„Kdo chápe naše dějiny povrchně, by si mohl myslet, že naše armáda by si patrně neměla výročí okupace připomínat. Opak je pravdou. Morální základy československé armády postavené na legionářských tradicích nezničil v září 1938 Mnichov a rovněž tak v březnu 1939 německá okupace zbytku českých zemí. Vojáci demokratické armády se sice museli podřídit politickému rozhodnutí, ale okamžitě přijali nové podmínky boje s okupanty,“ řekl brigádní generál Milan Schulc při zahájení výstavy.
Zpravodajští důstojníci, vojenští přidělenci v zahraničí a několik tisíc vojáků, kteří pod vlivem historie Masarykových legií odešli hledat příležitost k boji za hranicemi okupované vlasti, vytvořili pevné základy našeho zahraničního odboje. Další vojáci se – bohužel za značných ztrát – zapojili do domácího odboje, který vyvrcholil v květnu 1945 na pražských barikádách.
Československá armáda tehdy nezanikla
„Když podrobně probereme březen 1939 den po dni od bojů čs. jednotek na Podkarpatské Rusi s Hitlerovým spojencem horthyovským Maďarskem, přes boj našich vojáků v Místku, odlet zpravodajských důstojníků do Londýna, vznik ilegální Obrany národa a tvorby prvních základů československé zahraniční armády na polském území, musíme si uvědomit, že československá armáda tehdy nezanikla. Stále se zapomíná na tento unikátní fakt. Tehdy na čas sice zanikl československý stát – nikoliv však jeho armáda,“ dodal generál Schulc.
Autor výstavy Jindřich Marek poté doplnil generálova slova: „Situace roku 1939 v lecčems připomínala období první světové války. V obou etapách neexistoval sice samostatný český-československý stát, ale existovala jeho armáda. Za první světové války to byly legie, za druhé války naši vojáci bojující na východní i západní frontě,“ shrnul historii.
Zdroj: Andrej Halada, Vojenský historický ústav
