Mnichovská dohoda, mnichovský diktát, o nás bez nás či mnichovská zrada, to jsou všechno hesla týkající se nejhorší události našich novodobých dějin. Zástupci Velké Británie, Francie, Itálie a Německa podepsali 30. září 1938 dohodu o odstoupení československého pohraničí Německu. Čeští zástupci k přímému jednání pozváni nebyli.
Konal se ve dnech 5. až 12. září 1938 v Norimberku jako již X. sjezd NSDAP (Národně socialistické německé dělnické strany), tzv. Reichsparteitag. Přídomek „Velkoněmecký“ (Großdeutschland) dostal vzhledem k připojení (anšlusu) Rakouska k Německu 12. března 1938 a šel z něj strach…
Před Generální štábem na Vítězném náměstí v Dejvicích v Praze 6 probíhá panelová výstava „Nezlomená armáda“, kterou připravil Vojenský historický ústav Praha. Autorem výstavy je historik VHÚ Jindřich Marek.
Mnichovská a Pittsburská dohoda nebo Vídeňská arbitráž. Dokumenty, které zásadně ovlivnily Československo, budou k vidění v rámci oslav založení republiky. Výstavu bude možné shlédnout v zrekonstruovaném Národním muzeu.
Podívejme se na mnichovské události den po dni očima přímého účastníka, tajemníka britského ministra zahraničí lorda Halifaxe. Ne všichni ve Velké Británii souhlasili s tím, že Hitlerovi se má ustoupit, tedy s politikou appeasementu čili usmiřování.
Jenom blázen si tehdy mohl myslet, že válka není na spadnutí. Zbrojily všechny státy Evropy. I Československo. Nic jiného mu nezbývalo. A bylo to k ničemu.