Cihelna v Králíkách ukáže svět, kde Československo odmítlo mnichovskou dohodu
Co kdyby Československo v roce 1938 nepodlehlo nátlaku a postavilo se Německu? Právě tuto alternativní historii oživí letošní vojenská akce Cihelna v Králíkách.
Co kdyby Československo v roce 1938 nepodlehlo nátlaku a postavilo se Německu? Právě tuto alternativní historii oživí letošní vojenská akce Cihelna v Králíkách.
Lidé si v sobotu mohou v Kolovratském paláci v areálu Senátu prohlédnout Mnichovskou dohodu, od jejíhož podpisu letos uplynulo 85 let. Na jejím základě Československo v roce 1938 muselo nacistickému Německu postoupit své pohraničí.
Pardubický kraj připravuje krátkometrážní film k nadcházejícímu 85. výročí mobilizace a podpisu mnichovské dohody. Francie, Británie, Itálie a Německo se tehdy dohodly na postoupení českého pohraničí tehdejšímu nacistickému Německu.
Konal se ve dnech 5. až 12. září 1938 v Norimberku jako již X. sjezd NSDAP (Národně socialistické německé dělnické strany), tzv. Reichsparteitag. Přídomek „Velkoněmecký“ (Großdeutschland) dostal vzhledem k připojení (anšlusu) Rakouska k Německu 12. března 1938 a šel z něj strach…
Před Generální štábem na Vítězném náměstí v Dejvicích v Praze 6 probíhá panelová výstava „Nezlomená armáda“, kterou připravil Vojenský historický ústav Praha. Autorem výstavy je historik VHÚ Jindřich Marek.
Mnichovská a Pittsburská dohoda nebo Vídeňská arbitráž. Dokumenty, které zásadně ovlivnily Československo, budou k vidění v rámci oslav založení republiky. Výstavu bude možné shlédnout v zrekonstruovaném Národním muzeu.
Podívejme se na mnichovské události den po dni očima přímého účastníka, tajemníka britského ministra zahraničí lorda Halifaxe. Ne všichni ve Velké Británii souhlasili s tím, že Hitlerovi se má ustoupit, tedy s politikou appeasementu čili usmiřování.
Jenom blázen si tehdy mohl myslet, že válka není na spadnutí. Zbrojily všechny státy Evropy. I Československo. Nic jiného mu nezbývalo. A bylo to k ničemu.