V Zeleném salonku, kde byla tehdejší československá vláda s dohodou seznámena, si budou moci návštěvníci vyslechnout přednášky historika a ředitele Památníku Lidice Eduarda Stehlíka o tehdejších událostech.
Kolovratský palác Senát bezplatně zpřístupní od 09:00 do 16:00. Přednášky budou zahájeny v 10:00, 12:00 a 14:00. Mnichovskou dohodu nejen politici připomínají v souvislosti s ruskou agresí vůči Ukrajině a rozhodnutím putinovského režimu připojit alespoň východní ukrajinské oblasti k Rusku.
Československo muselo podle dohody z 29. září 1938 do dvou týdnů postoupit hitlerovskému Německu sudetská území, kde žila německy mluvící menšina. Východ české části Těšínska připadl Polsku a jižní část Slovenska a Podkarpatské Rusi Maďarsku. Dohodu podepsali v Mnichově představitelé Německa, Itálie, Velké Británie a Francie bez československých zástupců. Odmítnutí dohody by znamenalo německou agresi bez naděje na pomoc západoevropských spojenců. Kopie německého originálu Mnichovské dohody je od roku 2008 nastálo vystavena v Kolovratském paláci.
Dohoda měla podle představ britských a francouzských politiků zajistit po dvou desetiletích od první světové války udržení míru v Evropě. Nacistické expanzi ale nezabránila. Po nacistické okupaci zbytku Československa v březnu 1939 zahájil počátkem září téhož roku hitlerovský režim útokem na Polsko druhou světovou válku. Británie, Francie a Itálie označily dohodu za neplatnou během druhé světové války, nástupnické německé státy v letech 1950 až 1973.
Zdroj: ČTK
