Amatérští badatelé objevili pod Brnem nedokončenou nacistickou továrnu
V brněnských Židenicích byla objevena nedokončená podzemní továrna z konce druhé světové války. Nález vyvolává řadu otázek o nacistických plánech pro průmyslové město.
V brněnských Židenicích byla objevena nedokončená podzemní továrna z konce druhé světové války. Nález vyvolává řadu otázek o nacistických plánech pro průmyslové město.
Do ostravsko-opavské diecéze se vrátila pětice zvonů zrekvírovaných za druhé světové války.
Kendeho vilu v Českých Budějovicích bude provozovat společnost Post Bellum.
Lidé si v sobotu mohou v Kolovratském paláci v areálu Senátu prohlédnout Mnichovskou dohodu, od jejíhož podpisu letos uplynulo 85 let. Na jejím základě Československo v roce 1938 muselo nacistickému Německu postoupit své pohraničí.
V poledne se v neděli poprvé rozezněl na kostele svatého Jiljí v pražské Husově ulici nový zvon Štěpán Maria. Zaplnil prázdné místo po původním zvonu Maria, který v roce 1942 zrekvírovali nacisté. Zvonit měl původně již ráno, avšak jeho usazení ve zvonici bylo komplikovanější, než se čekalo.
Pardubický kraj připravuje krátkometrážní film k nadcházejícímu 85. výročí mobilizace a podpisu mnichovské dohody. Francie, Británie, Itálie a Německo se tehdy dohodly na postoupení českého pohraničí tehdejšímu nacistickému Německu.
A přináší nám je ve své nové knize „Štěchovický poklad – konec legend“, český reportér, badatel a záhadolog Jaroslav Mareš. Co podle něj stojí v pozadí celého tohoto na výsost záhadného a snad ještě více zamotaného případu s kořeny hluboko v srdci Třetí říše? O překvapení nouze nebude.
A to konkrétně v tomto životě 85. Džampal Ngawang Lozang Ješe Tändzin Gjamccho, většinou nazývaný jen Tändzin Gjamccho, se narodil 6. července 1935 ve vesničce Tagccher v tibetské provincii Amdo. A nestalo se tak poprvé. Co zajímavého ho potkalo v tomto vtělení?
Shodou nešťastných souvislostí se 18. června 1945 na přerovském nádraží setkaly dva transporty. V jednom čs. vojáci, v druhém civilisté – Němci, Maďaři a Slováci. Vyhrocená situace vedla k podobné tragédii, jaké se odehrávaly při tzv. divokém odsunu.
Hlavní město si připomene události z roku 1945. Je to totiž přesně 75 let, kdy proběhlo povstání s cílem osvobození Prahy z nacistického područí. I když je letošní výročí zastíněno situací okolo koronaviru, události z doby před tři čtvrtě stoletím si v metropoli lidé připomenou alespoň symbolicky. Pražané si budou moci od 8. května na Mariánském náměstí prohlédnout panelovou výstavu historických fotografií z května 1945, která bude k dispozici i na webu vitezstvi.praha.eu. Prostřednictvím interaktivní mapy mohou lidé navštívit také pietní místa Pražského povstání a poklonit se hrdinům, kteří bojovali a umírali za naši svobodu.
Ernst Ludwig Hiemer se narodil 5. července 1900 v Grosweingartenu nedaleko Schwabachu. Po studiích se stal profesorem a když se dostal k moci národní socialismus, začal pracovat jako obchodní správce říšské tiskové komory.
Přitom nechtěl nic jiného, než aby v jeho milovaném Německu žil německý národ tak zdravý, jak to jen bylo možné. V souladu s tehdejší nacistickou ideologií k tomu však zvolil prostředky a postupy doslova zločinecké.
Vlastně se dá říct, že měl štěstí, že jako bratr nacistického zločince Hermanna Göringa neskončil ve vězení nebo na popravišti. A sotva bychom také hledali jinou dvojici bratrů, jejichž životní postoje, a nakonec i osudy by byly tak rozdílné.
Z čistě filmařského hlediska ji nelze upřít objevení a zavedení řady novátorských postupů práce s kamerou, které jí její mužští kolegové nepokrytě záviděli. To, že pracovala přímo pro Hitlera, ji navíc „přihrálo“ příležitosti, k jakým se hned někdo nedostane. Sice za to později zaplatila, nejspíš toho ale nikdy později nelitovala.
Během své mise v Litvě v letech 1939 – 1940 vpisoval tranzitní víza do Japonska žadatelům do pasů ještě cestou na nádraží, protože Litvu musel nakonec opustit i on sám. Ocenění svého statečného činu se dočkal Čiune Sugihara dočkal až těsně před smrtí.
V protektorátu Čechy a Morava nebylo nenáviděnějšího nacisty než Karla Hermanna Franka. To on stál za všemi brutálními útoky proti českému lidu – počínaje stanným právem a vypálením Lidic či Ležáků a konče zbytečnými popravami na konci války v Terezíně. Není divu, že Češi dychtili po pomstě.
Asi málokoho napadne, že se v pražské Branické skále na pravém břehu řeky Vltavy skrývá zajímavý pozůstatek druhé světové války. Jedná se o nedokončenou podzemní továrnu, která se zde začala budovat pravděpodobně v roce 1944. Tato továrna nesla krycí název Bronzit a vznikla v době stále častějších spojeneckých náletů, kdy bylo potřeba ukrýt výrobu do podzemí.
Jmenoval se Gregor Strasser a narodil se 31. května 1892 do rodiny katolického soudního úředníka v malém bavorském městě Geisenfeld. Začínal ve Freikorpsu a nakonec mohl být v Německu druhý hned po Hitlerovi. Doplatil na to, že odmítl nabídku, která se neodmítá.