Jihočeský kraj uctil Památný den sokolstva vlajkou před krajským úřadem
Před budovou Krajského úřadu Jihočeského kraje zavlála 8. října sokolská vlajka. Kraj si tak připomněl oběti nacistických represí z řad členů Sokola.
Před budovou Krajského úřadu Jihočeského kraje zavlála 8. října sokolská vlajka. Kraj si tak připomněl oběti nacistických represí z řad členů Sokola.
Každý rok 8. října si Česká republika připomíná nacistickou Akci Sokol z roku 1941. Ústecký kraj se letos připojil vyvěšením sokolské vlajky na budově krajského úřadu.
Brno přejmenovalo ulici na Velká synagoga. Připomíná tak stavbu, kterou za války vypálili nacisté. Letos archeologové odkryli a prozkoumali její základy.
Co kdyby Československo v roce 1938 nepodlehlo nátlaku a postavilo se Německu? Právě tuto alternativní historii oživí letošní vojenská akce Cihelna v Králíkách.
Odborník na brněnské podzemí odhaluje plány nacistů. Městu hrozila rozsáhlá síť protileteckých krytů. Kolik jich skutečně vzniklo a co se skrývá pod povrchem Brna?
V brněnských Židenicích byla objevena nedokončená podzemní továrna z konce druhé světové války. Nález vyvolává řadu otázek o nacistických plánech pro průmyslové město.
Do ostravsko-opavské diecéze se vrátila pětice zvonů zrekvírovaných za druhé světové války.
Kendeho vilu v Českých Budějovicích bude provozovat společnost Post Bellum.
Lidé si v sobotu mohou v Kolovratském paláci v areálu Senátu prohlédnout Mnichovskou dohodu, od jejíhož podpisu letos uplynulo 85 let. Na jejím základě Československo v roce 1938 muselo nacistickému Německu postoupit své pohraničí.
V poledne se v neděli poprvé rozezněl na kostele svatého Jiljí v pražské Husově ulici nový zvon Štěpán Maria. Zaplnil prázdné místo po původním zvonu Maria, který v roce 1942 zrekvírovali nacisté. Zvonit měl původně již ráno, avšak jeho usazení ve zvonici bylo komplikovanější, než se čekalo.
Pardubický kraj připravuje krátkometrážní film k nadcházejícímu 85. výročí mobilizace a podpisu mnichovské dohody. Francie, Británie, Itálie a Německo se tehdy dohodly na postoupení českého pohraničí tehdejšímu nacistickému Německu.
A přináší nám je ve své nové knize „Štěchovický poklad – konec legend“, český reportér, badatel a záhadolog Jaroslav Mareš. Co podle něj stojí v pozadí celého tohoto na výsost záhadného a snad ještě více zamotaného případu s kořeny hluboko v srdci Třetí říše? O překvapení nouze nebude.
A to konkrétně v tomto životě 85. Džampal Ngawang Lozang Ješe Tändzin Gjamccho, většinou nazývaný jen Tändzin Gjamccho, se narodil 6. července 1935 ve vesničce Tagccher v tibetské provincii Amdo. A nestalo se tak poprvé. Co zajímavého ho potkalo v tomto vtělení?
Shodou nešťastných souvislostí se 18. června 1945 na přerovském nádraží setkaly dva transporty. V jednom čs. vojáci, v druhém civilisté – Němci, Maďaři a Slováci. Vyhrocená situace vedla k podobné tragédii, jaké se odehrávaly při tzv. divokém odsunu.
Hlavní město si připomene události z roku 1945. Je to totiž přesně 75 let, kdy proběhlo povstání s cílem osvobození Prahy z nacistického područí. I když je letošní výročí zastíněno situací okolo koronaviru, události z doby před tři čtvrtě stoletím si v metropoli lidé připomenou alespoň symbolicky. Pražané si budou moci od 8. května na Mariánském náměstí prohlédnout panelovou výstavu historických fotografií z května 1945, která bude k dispozici i na webu vitezstvi.praha.eu. Prostřednictvím interaktivní mapy mohou lidé navštívit také pietní místa Pražského povstání a poklonit se hrdinům, kteří bojovali a umírali za naši svobodu.