Brno má ulici Velká synagoga. Připomíná zničenou stavbu
Brno přejmenovalo ulici na Velká synagoga. Připomíná tak stavbu, kterou za války vypálili nacisté. Letos archeologové odkryli a prozkoumali její základy.
nacisté
Cihelna v Králíkách ukáže svět, kde Československo odmítlo mnichovskou dohodu
Co kdyby Československo v roce 1938 nepodlehlo nátlaku a postavilo se Německu? Právě tuto alternativní historii oživí letošní vojenská akce Cihelna v Králíkách.
Podzemí Brna mělo být plné nacistických krytů. Němci stihli vybudovat jen desetinu
Odborník na brněnské podzemí odhaluje plány nacistů. Městu hrozila rozsáhlá síť protileteckých krytů. Kolik jich skutečně vzniklo a co se skrývá pod povrchem Brna?
Amatérští badatelé objevili pod Brnem nedokončenou nacistickou továrnu
V brněnských Židenicích byla objevena nedokončená podzemní továrna z konce druhé světové války. Nález vyvolává řadu otázek o nacistických plánech pro průmyslové město.
Zvony odcizené nacisty se vrátily do Ostravy
Do ostravsko-opavské diecéze se vrátila pětice zvonů zrekvírovaných za druhé světové války.
Ve sklepě vily měli nacisté vyšetřovací místnost. Otevře se veřejnosti
Kendeho vilu v Českých Budějovicích bude provozovat společnost Post Bellum.
Mnichovská dohoda rozhodla před 85 lety o našem osudu. Prohlédnout si ji můžete v Kolovratském paláci
Lidé si v sobotu mohou v Kolovratském paláci v areálu Senátu prohlédnout Mnichovskou dohodu, od jejíhož podpisu letos uplynulo 85 let. Na jejím základě Československo v roce 1938 muselo nacistickému Německu postoupit své pohraničí.
Kostel svatého Jiljí v Praze má nový zvon, ten původní za války zrekvírovali nacisté
V poledne se v neděli poprvé rozezněl na kostele svatého Jiljí v pražské Husově ulici nový zvon Štěpán Maria. Zaplnil prázdné místo po původním zvonu Maria, který v roce 1942 zrekvírovali nacisté. Zvonit měl původně již ráno, avšak jeho usazení ve zvonici bylo komplikovanější, než se čekalo.
Tvrz Bouda obsadili filmaři
Pardubický kraj připravuje krátkometrážní film k nadcházejícímu 85. výročí mobilizace a podpisu mnichovské dohody. Francie, Británie, Itálie a Německo se tehdy dohodly na postoupení českého pohraničí tehdejšímu nacistickému Německu.
Štěchovický poklad, chiméra živená z mnoha zdrojů. Máme nové informace
A přináší nám je ve své nové knize „Štěchovický poklad – konec legend“, český reportér, badatel a záhadolog Jaroslav Mareš. Co podle něj stojí v pozadí celého tohoto na výsost záhadného a snad ještě více zamotaného případu s kořeny hluboko v srdci Třetí říše? O překvapení nouze nebude.
Výjimečné narozeniny výjimečného člověka, 14. tibetského dalajlámy
A to konkrétně v tomto životě 85. Džampal Ngawang Lozang Ješe Tändzin Gjamccho, většinou nazývaný jen Tändzin Gjamccho, se narodil 6. července 1935 ve vesničce Tagccher v tibetské provincii Amdo. A nestalo se tak poprvé. Co zajímavého ho potkalo v tomto vtělení?
Nepotrestaný zločin komunismu. Hromadná vražda 265 mužů, žen a dětí na Moravě
Shodou nešťastných souvislostí se 18. června 1945 na přerovském nádraží setkaly dva transporty. V jednom čs. vojáci, v druhém civilisté – Němci, Maďaři a Slováci. Vyhrocená situace vedla k podobné tragédii, jaké se odehrávaly při tzv. divokém odsunu.
Bojovali a umírali za naši svobodu. Praha si připomíná 75. výročí konce 2. světové války
Hlavní město si připomene události z roku 1945. Je to totiž přesně 75 let, kdy proběhlo povstání s cílem osvobození Prahy z nacistického područí. I když je letošní výročí zastíněno situací okolo koronaviru, události z doby před tři čtvrtě stoletím si v metropoli lidé připomenou alespoň symbolicky. Pražané si budou moci od 8. května na Mariánském náměstí prohlédnout panelovou výstavu historických fotografií z května 1945, která bude k dispozici i na webu vitezstvi.praha.eu. Prostřednictvím interaktivní mapy mohou lidé navštívit také pietní místa Pražského povstání a poklonit se hrdinům, kteří bojovali a umírali za naši svobodu.
Ernst Hiemer, autor nacistické propagandy pro děti a mládež budí opět oprávněné emoce
Ernst Ludwig Hiemer se narodil 5. července 1900 v Grosweingartenu nedaleko Schwabachu. Po studiích se stal profesorem a když se dostal k moci národní socialismus, začal pracovat jako obchodní správce říšské tiskové komory.
Hitlerův osobní lékař si vysloužil dva tresty smrti. Ten druhý jistě oprávněně
Přitom nechtěl nic jiného, než aby v jeho milovaném Německu žil německý národ tak zdravý, jak to jen bylo možné. V souladu s tehdejší nacistickou ideologií k tomu však zvolil prostředky a postupy doslova zločinecké.