Brno mohlo být ke konci druhé světové války doslova prošpikováno sítí protileteckých krytů. Podle odborníka na brněnské podzemí Aleše Svobody jich Němci plánovali vybudovat stovky, ale kvůli blížícímu se konci války stihli postavit jen asi desetinu.
Svoboda uvedl, že nacisté začali s budováním krytů v roce 1944, kdy se fronta přiblížila k německým hranicím. Kryty měly sloužit nejen k ochraně obyvatelstva, ale i jako skladovací prostory. Němci se zřejmě připravovali na dlouhodobější pobyt v Brně.
Plány počítaly s kryty různých velikostí – od malých pro 20 až 25 osob až po velké, schopné pojmout tisíce lidí. Ty největší měly vzniknout v strategicky důležitých lokalitách s vysokým počtem německých obyvatel, například v okolí Kraví hory.
Právě pod Kraví horou měla podle plánů vzniknout rozsáhlá síť chodeb. Dosud byly objeveny jen dva kryty – jeden nedokončený s asi 380 metry chodeb a jeden započatý s přibližně 30 metry. Původní plány však počítaly s chodbami až šestkrát delšími.
Menší kryty měly být budovány ve veřejných prostorech, parcích a v blízkosti veřejných budov. Některé z nich se dochovaly dodnes, například v okolí Domu umění nebo v Jižním centru.
Svoboda upozorňuje, že mnoho krytů mohlo zůstat neobjeveno. Lidé je někdy používají jako sklepy nebo odkladiště, aniž by tušili jejich původní účel. Další objevy lze očekávat především při stavebních úpravách.
Nedávný nález rozsáhlé nedokončené nacistické továrny v brněnských Židenicích vzbudil velký zájem veřejnosti. Svoboda však pochybuje, že by se v Brně mohly najít další takto rozsáhlé prostory z válečného období. Přesto nevylučuje možnost dalších překvapivých objevů, zejména díky vzpomínkám pamětníků nebo jejich potomků.
I když je centrum Brna zmapováno z asi 85 procent, stále existují „bílá místa“, kde by se mohly skrývat další podzemní prostory. Zbytek města zatím nebyl takto důkladně prozkoumán.
Zdroj: ČTK
