Albert Göring se narodil 9. března 1895 na berlínském předměstí Friedenau jako páté dítě říšského komisaře pro Německou jihozápadní Afriku (Deutsch-Südwestafrika čili DSWA, dnešní Namibie) a německého generálního konzula na Haiti Heinricha Ernsta Göringa a jeho manželky Franziska „Fanny“ Tiefenbrunn, která pocházela z bavorské rolnické rodiny.
Rodinné poměry Göringových byly poněkud složité. Otcovo zaměstnání vyžadovalo dlouhodobé pobyty v cizině, kam ho manželka s dětmi obvykle nedoprovázela. Göringovi i z tohoto důvodu žili spolu s aristokratickým kmotrem svých dětí, ovšem židovského původu, rytířem Hermannem z Epensteinu na svých hradech Veldenstein a Mauterndorf. Von Epenstein byl předním lékařem a zastával v rodině otcovskou roli vůči Göringovým celkem pěti dětem – Albert měl dva vlastní bratry, Hermanna a Karla Ernesta, a dvě nevlastní sestry z otcova prvního manželství, Olgu Therese Sophiu a Paulu Elisabeth Rosu. Fyzická podobnost Alberta s jeho kmotrem dokonce vedla k domněnce, že pravým Albertovým otcem je jeho kmotr von Epstein. Možné to však nebylo, protože v době jeho početí pobývala Franziska Göringová s manželem v Port-au-Prince na Haiti.
Během první světové války Albert Göring sloužil v zákopech v císařské německé armádě jako signální inženýr. Po válce se zdálo, že Göring se i svým charakterem blíží svému kmotrovi, nemá žádné vyšší cíle, orientuje se na osobní požitky a povede obyčejný, tuctový život. Vše se však změnilo, když se v roce 1933 dostali k moci nacisté. Na rozdíl od svého staršího bratra Hermanna, který byl vedoucím členem NSDAP, Albert Göringem nacismem a s ním spojenou brutalitou opovrhoval.
Ale nejen to. Dařilo se mu také aktivně pomáhat těm, které nacistický režim pronásledoval. Využil svého vlivu a vztahu k bratrovi např. k osvobození svého bývalého židovského šéfa Oskara Pilzera poté, co ho nacisté zatkli, a potom mu i s rodinou pomohl uniknout z Německa stejně jako údajně mnoha dalším nacisty ohrožovaným osobám. Mnohokrát padělal podpis svého bratra na tranzitních dokumentech, aby jim umožnil utéct, a když byly přesto zadrženi, zařídil jejich propuštění.
Do další protinacistické aktivity se Albert Göring zapojil v době, když byl exportním ředitelem ve „Skoda Werke“ (Škodovy závody) v Protektorátu Čechy a Morava. Podporoval drobné sabotáže a měl kontakt s českým podzemním hnutím. Také posílal do nacistických koncentračních táborů nákladní auta pro „dělníky“, které potřeboval do výroby. Tam, však nikdy nedoputovali, protože auta zastavila v nějaké odlehlé oblasti a vězni mohli uprchnout.
Po válce byl před norimberským soudem vyslýchán i Albert Göring a mnozí z těch, kterým pomohl, mu dosvědčili jeho pomoc, a tak byl všech obvinění zproštěn a propuštěn. Krátce nato byl Albert Göring zatčen v Československu, ale byl opět propuštěn, když se vyšetřující orgány seznámily s plným rozsahem jeho protinacistické činnosti.
Po propuštění se Albert Göring vrátil do Německa a živil se jako spisovatel a překladatel. Žil ve skromném bytě, který se velice lišil od baronského přepychu jeho dětství. V posledních letech dostával penzi od vlády a věděl také, že pokud se ožení, bude po jeho smrti jeho důchod převeden na manželku. Z vděčnosti se proto oženil těsně před smrtí se svou hospodyní Brunhilde Seiwaldstätterovou a zemřel týden po svatbě, 20. prosince 1966. Bylo to celkem jeho čtvrté manželství, první manželství s Marií von Ummon skončilo rozvodem, druhé s Ernou von Miltner úmrtím. V roce 1942 se Adolf Göring oženil s českou královnou krásy Mílou Klazarovou, se kterou měl svou jedinou dceru Elisabeth. I toto manželství skončilo roku 1948 rozvodem.
Poněkud překvapivé a zároveň i smutné je to, že Albert Göring zemřel, aniž by byla veřejně uznána, natož oceněna, jeho protinacistická činnost. Co si o ní myslel jeho bratr Hermann Göring, když mu v ní vlastně pomáhal, je už asi úplně nemožné odhadnout. Možné je i to, že jen prostě byl ochoten vyhovět „rozmarům“ svého bratra ve věcech, které pro Říši jako celek byly prakticky bezvýznamné. Pro ty, které Albert Göring takto zachránil, to mělo, pochopitelně význam existenční.
