Dnes si připomínáme 83. výročí vysazení parašutistů ze skupiny Out Distance do Německem okupovaných Čech a Moravy. Jejich cíl se jim bohužel splnit nepodařilo, od samého začátku se jim totiž lepila smůla na paty.
Úkolem operace Out Distance byla sabotáž plynárny v pražské Michli. Kromě toho pak měli parašutisté dopravit náhradní vysílačku skupině Silver A. Jejich úkol se jim však splnit nepodařilo a ani k jejich plánovanému zapojení se do boje proti německým okupantům v rámci odboje nedošlo.
Out Distance ve složení nadporučík Adolf Opálka, rotný Karel Čurda a desátník Ivan Kolařík byla sedmou parašutistickou skupinou, která byla vysazena na okupovaném území Protektorátu Čechy a Morava. Zejména Karel Čurda se později stal pro Čechy synonymem zrady. Z dnešního pohledu by ale bylo přiléhavější říci, že symbolem zrady a strachu.
Smůla se lepí na paty od samého začátku
Vinou navigační chyby polské posádky výsadkového letounu byla skupina 28. března 1942 vysazena u obce Ořechov nedaleko města Telč, což nebylo v plánu. Při seskoku si navíc Opálka poranil nohu a Kolaříkovi vypadla při ukrývání padáku peněženka s doklady a s fotografií jeho dívky Milady Hrušákové s věnováním a bohužel i celou její adresou. Němci pak měli práci dost zjednodušenou.
Aby nebylo smůly málo, tak se parašutistům nepodařilo najít shozený kontejner s materiálem, a tak velitel rozhodl o rozpuštění skupiny. Ivan Kolařík se rozjel do Valašského Meziříčí k příbuzným, to už ale Gestapo mělo jeho doklady bylo mu na stopě. Vydaný veřejný zatykač i s fotografií už pak tedy nebyl překvapením. Nedaleko valašských Vizovic se pak v bezvýchodné situaci Ivan Kolařík 1. dubna 1942.
Boj pokračuje, ale smůla nemizí
Opálka s Čurdou se rozhodli pokračovat v akci, hned v dubnu se sešli v Praze a společně se členy skupiny Silver A se zúčastnili nočního navádění letadel při bombardování plzeňské zbrojovky. I tato akce se však parašustistům nezdařila. Sám Opálka byl po návratu do Prahy jmenován velitelem všech parašutistů v protektorátu.
Proč se stal Čurda zrádcem?
Karel Čurda později odjel do Valašského Meziříčí zjistit osud Ivana Kolaříka, který měl u sebe i protektorátní peníze. Po atentátu na Heydricha ale nacisté rozpoutali rozsáhlé represálie, před kterými bylo takřka nemožné se ukrýt v Praze nebo dalších velkých městech. Čurda se tak rozhodl schovat se u své matky kousek od Třeboně.
Po zprávách o vypálení Lidic se ale rozhodl ke kroku, kterým nad sebou vynesl ortel, ačkoliv konce války se na rozdíl od svých kamarádů dočkal. Dne 13. června 1942 poslal anonymní udání na četnickou stanici, ve kterém vyjmenoval pachatele atentátu na Heydricha. Četníci se však udáním pravděpodobně nechtěli zabývat, ale Čurda byl rozhodnutý zradit. Tři dny na to – 16. června – se tak dobrovolně přihlásil na pražském gestapu. Gestapákům tam vyzradil vše, co věděl, a následně se stal konfidentem a provokatérem. Právě díky jeho zradě se gestapu podařilo zlikvidovat mnoho parašutistů i jejich spolupracovníků z domácího odboje, který byl v tomto období doslova paralyzován.
Jako první byli na řadě parašutisté ukrytí v kryptě pravoslavného kostela sv. Cyrila a Metoděje v Praze v Resslově ulici.Tady po hrdinném boji padli všichni ukrytí parašutisté, včetně velitele a člena Out Distance Adolfa Opálky, který se v boji s obrovskou přesilou zastřelil.
Osud si ale našel i Čurdu. Ten byl po válce odsouzen k trestu smrti za zradu a 29. dubna 1947 popraven.
Zdroj:
BURIAN, KNÍŽEK, RAJLICH, STEHLÍK. Atentát: Operace Anthropoid 1941–1942.
REICHL, Martin. Cesty osudu. Cheb: Svět křídel, 2004
HANÁK, Vítězslav. Muži a radiostanice tajné války. Dvůr Králové nad Labem: ELLI print, 2002.
