Před berlínskou nemocnicí Am Urban byla odhalena pamětní deska Doře Richterové, první známé osobě, která v roce 1931 podstoupila kompletní operativní změnu pohlaví. Za iniciativou stojí queer spolek Homolulu Berlin a jeho zástupce Rafael Nasemann. Richterová přitom pocházela z Čech, konkrétně z krušnohorské vesnice Ryžovny, která leží na půl cesty mezi Božím Darem a Horní Blatnou v Karlovarském kraji.
Narodila se v roce 1892 jako Rudolf Richter, ale od dětství se cítila být dívkou. Jako mladá se připojila k potulné herecké společnosti a později pracovala jako číšnice v Berlíně. Tam se dostala pod ochranu lékaře a sexuologa Magnuse Hirschfelda, zakladatele Sexuologického ústavu, u nějž pracovala jako posluhovačka. První operaci absolvovala již v roce 1923. V roce 1931 pak v nemocnici Am Urban podstoupila amputaci penisu a následně vaginoplastiku, čímž se zapsala do dějin jako průkopnice v pravém slova smyslu.
„Dora Richterová byla odvážná. Na místě, kde jí odhalujeme pamětní desku, se podrobila operaci, kterou před tím nikdo nedělal. Nemuselo se to podařit a pak by byla ona tou, která by tím trpěla,“ řekl Nasemann. Richterová podle něj umožnila mnoha dalším lidem jít stejnou cestou a podstoupit tranzici.
Po nástupu nacistů Richterová uprchla zpět do Československa. Historici se domnívají, že při emigraci pomohla i dvěma dalším transgenderovým ženám, herečce Charlotte Charlaqueové a malířce Toni Ebelové. V roce 1934 dosáhla výjimečného úspěchu, československé úřady ji úředně uznaly jako ženu a nechaly změnit i zápis v církevní matrice. Druhou světovou válku prožila v Ryžovně, tehdy součásti obsazených Sudet, kde si přivydělávala paličkováním krajek. Po skončení války se jako Němka dostala do odsunu a usadila se v bavorském Allersberg u Norimberku, kde v roce 1966 zemřela.
Nasemann vnímá pamětní desku také jako politické gesto. „Její příběh mimo jiné ukazuje, že to není žádný nový trend, jak se snaží tvrdit konzervativci nebo krajní pravice. Queer lidé, transgenderoví lidé tu byli vždycky,“ řekl. Připomněl i červencový islamistický teroristický útok v Berlíně, jehož terčem byla manifestace za práva komunity LGBT+, a zdůraznil, že viditelnost je v současné době důležitější než dřív. Materiál desky byl záměrně zvolen tak, aby ji bylo možné snadno vyměnit v případě vandalismu. „Pokud ji někdo zničí, vytrváme a budeme ji nahrazovat vždy, když to bude možné,“ dodal Nasemann.
Zdroj: ČTK / autorský text
