Česko-německý fond budoucnosti letos oslaví výročí 25 let své činnosti. Při příležitosti tohoto výročí a čtvrtstoletí posilování česko-německých vztahů byl fond pozván jako speciální host na zářijovou Slavnost občanské společnosti (Bürgerfest) spolkového prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera.
Pro Hitlera začala Traudl Jungeová (16. 3. 1920 – 10. 2. 2002) pracovat v prosinci 1942 jako nejmladší z jeho osobních sekretářek. „Bylo mi 22 let a o politice jsem nic nevěděla, nezajímala mě“, řekla Traudl o několik desetiletí později a dodala, že „cítí osobní vinu za to, že pracovala mezi největšími zločinci, jací kdy žili“. Na co vzpomíná?
To však nejsou jediné pozoruhodnosti z jejího bohatého a naplněného života, který trval 90 let. Tedy skoro celé 20 století. Poznala předválečný Berlín i válečný Londýn, výstavu jejích obrazů shlédla britská královna Alžběta II. Jak se to všechno sběhlo?
Jako zkušenému vojákovi bylo generálu Weidlingovi jasné, že obrana Berlína je boj ztracený předem a že nemá smysl v něm obětovat víc životů, než je nutné. Za svého Vůdce přesto bojoval až do poslední chvíle, vlastně ještě o pár hodin déle.
Jedním z nejpamátnějších dní německé novodobé historie je 9. listopad roku 1989. Přes hraniční přechod tehdy mohli ve 21.20 hodin přejít první občané NDR do západního Berlína.
Vlastně, jak se to vezme. Kdyby Rakousko- Uhersko nezískalo po bitvě u Doboje ve dnech 4. až 6. září 1878 i Sarajevo, asi by se v něm neodehrál atentát, který odstartoval 1. světovou válku. Beu ni by se Rakousko-Uhersko nerozpadlo a nevznikl náš samostatný čs. stát…
Přesto většina jeho návrhů zůstala jen na papíře nebo v podobě modelů. Hitler totiž počítal s tím, že ta nejmonumentálnější díla svého nejmilejšího architekta se postaví až po válce. Samozřejmě vyhrané, k čemuž ovšem nedošlo. Ten největší zázrak ale Albert Speer postavil z pouhého světla…
Jmenoval se Vasilij Danilovič Sokolovskij (21. 7. 1897 – 10. 5. 1968) a jeho jméno dnes snad něco řekne už jenom historikům. Na rozdíl od jiných netrpěl zbytečnými ohledy a zřejmě byl i o něco chytřejší než ostatní. Anebo vychytralejší? V každém případě to dotáhl až do hodnosti maršála.
Do komplikovaných dějin poválečného Německa patří i kapitola o sovětské blokádě západních sektorů Berlína, jejíž přípravy začaly 22. června 1948. Naplno propukla o den později a trvala až do 12. května 1949. Svět se tehdy opět ocitl na pokraji války. Dodnes však není jasné, zda to celé nebyl jen určitý krycí manévr…
Tato málo známá kapitola německé historie značně připomínající náš 21. srpen 1968 se jmenuje „Aufstand des 17. Juni“, čili Povstání 17. června, i když fakticky začalo o den dříve. Potlačeno bylo během 24 hodin, mimo Berlín však doznívalo ještě v červenci. Marně.
Co je válečný zločin a co válečný zločin není? Vysoce postavený důstojník SS, šéf Říšské bezpečnostní služby a zároveň i osobní ochranky Adolfa Hitlera podílející se na činnosti organizace Lebensborn Johann „Hans“ Rattenhuber zas až takový zločinec asi nebyl.