24℃
Dnes je 17. srpen , svátek má Petra

Pomáhal osvobodit Berlín a stal se maršálem. Sovětský generál, co v tom prostě uměl chodit

Další fotky

Jmenoval se Vasilij Danilovič Sokolovskij (21. 7. 1897 – 10. 5. 1968) a jeho jméno dnes snad něco řekne už jenom historikům. Na rozdíl od jiných netrpěl zbytečnými ohledy a zřejmě byl i o něco chytřejší než ostatní. Anebo vychytralejší? V každém případě to dotáhl až do hodnosti maršála.

Reklama

Na rozdíl od těch, co skončili na popravišti. Budoucí maršál Sokolovskij pocházel z rolnické rodiny žijící u Białystoku na území dnešního Polska, tehdy součásti carského Ruska. Chodil tam do farní (základní) školy, roku 1912 vystudoval dvouletou učitelskou školu a v roce 1918 absolvoval 1. moskevské vojensko-instruktorské kurzy. Jako jeden z prvních po Říjnové revoluci vstoupil do Rudé armády. Během občanské války (1917 – 1923) bojoval na kavkazských frontách, později v centrálním Rusku. Ve druhé polovině 30. let postoupil na funkci náčelníka štábu vojenského okruhu. Stalinovy čistky, jimž padl za oběť Tuchačevskij a další důstojníci, ho minuly, možná jen proto, že ještě neměl v armádě takový vliv a moc.

Když se neschopné velení stane vrahem svých vlastních vojáků. Jako v Rudé armádě

Začátkem roku 1941 přešel do Moskvy, se Žukovem a Vatutinem patřil k nejužšímu vedení generálního štábu. Koncem července 1941 byl přeložen k Západnímu frontu. Účastnil se plánování a uskutečnění protiútoku u Moskvy. V bitvě u Kurska velel Západnímu frontu, který v operaci Kutuzov osvobodil Orel. V následující operaci Suvorov Sokolovského vojska osvobodila Smolensk, od října 1943 však další postup sovětských vojsk uvázl. Po neúspěchu dalších útoků v zimě 1943/44 byl Sokolovskij přeložen k 1. ukrajinskému frontu jako náčelník štábu. Zde se podílel na přípravě Lvovsko-Sandoměřské a Viselsko-Oderské operace. V dubnu 1945 si ho vyžádal maršál Žukov jako zástupce k provedení Berlínské operace a osvobozením Berlína pro něj válka, které se účastnil od jejího prvního dne, také skončila.

Otřesný příběh sovětského špiona. Byl odsouzen za pokusy na lidech a za Gorbačeva zcela rehabilitován

V době, kdy Sokolovskij byl spolu s generálem Čujkovem velitelem sovětské vojenské administrativy v Německu, začalo 16. června 1953 stávkou stavebních dělníků, kteří žádali snížení pracovních norem a cen ve státních obchodech, povstání. Toto tzv. východoberlínské povstání se velmi rychle proměnilo ve všelidové povstání po celé Německé demokratické republice. Sovětští vojenští velitelé v Berlíně i některých dalších východoněmeckých městech vyhlásili na rozkaz Moskvy stanné právo. Do jejich ulic vjely sovětské tanky a vojáci dostali rozkaz rozehnat protestující davy střelbou. V Berlíně, Lipsku, Magdeburku a dalších městech byly pobity a zraněny stovky lidí.

„Rudý Napoleon“ Tuchačevskij se sice stal obětí Stalinových čistek, sám však vraždil pomocí plynu

Do povstání se zapojil také „Svobodný svaz rusko-německého přátelství“ založený v roce 1951, který založili ruští a němečtí antikomunisté. Svaz se prostřednictvím rozhlasu a letáků obrátil na sovětské vojáky a důstojníky s výzvou, aby nestříleli do německých pracujících. Někteří z nich skutečně stříleli jen do vzduchu a 18 z nich bylo 28. 6. 1953 nedaleko městečka Bideritz, kde byl dislokován 43. pěší pluk Rudé armády, popraveno. Dalších 23 sovětských vojáků potom bylo popraveno v Berlíně. Popravy se konaly „tradičním“ sovětským způsobem, jako třeba v Katyni, i jinde – střelou do týla oběti stojící na kraji vykopaného masového hrobu tak, aby do něj tělo popraveného rovnou spadlo. Kdo k tomu podepsal rozkaz a která jednotka exekuci vykonala, se neví dodnes.

Jak sovětská revoluce požírala své děti. Tragický osud nevinného lékaře a komunisty

Oficiální komise, jejímž členem byl i Sokolovskij a která měla tuto událost vyšetřit, vyhodnotila východoberlínské povstání jako komplot „fašistických a dalších organizací“, řízených americkou rozvědkou, i když účast „fašistů“ na této akci nikdy prokázána nebyla. Sokolovskij prostě došel tedy přesně k tomu, k čemu dojít měl, ať už „sám od sebe“ nebo „s nápovědou“.

Východní Němci chtěli sjednocení Německa a svobodné volby. Sovětské tanky jim dovezly 2 rozsudky smrti

Ještě jednou – a rovněž příznačně – se Sokolovskij „vyznamenal“ v roce 1957, když chtěl Chruščov odstranit Žukova. Na kvapně svolaném plénu Ústředního výboru komunistické strany Žukovovi někdejší spolubojovníci, maršálové Sokolovskij, Koněv a Malinovskij, Chruščovovi pomohli a podpořili ho, když Chruščov Žukova obviňoval z bonapartismu, neurvalosti a ze sklonů ke zvůli. Tak se Sokolovskij Žukovovi „odměnil“ za to, že si ho za války vyžádal a povýšil na svého zástupce. Prostě se v této chvíli pragmaticky přiklonil na stranu toho silnějšího, čili Chruščova. A stal se později náčelníkem generálního štábu. Totéž se ostatně vyplatilo i Malinovskemu, kterého Chruščov následně jmenoval ministrem obrany.

FOTO: Vasilij Danilovič Sokolovskij

Vasilij Danilovič Sokolovskij - Vasilij Danilovič Sokolovskij (1897 – 1968) – deduhova.ruVasilij Danilovič Sokolovskij - Katyň – náš regionVasilij Danilovič Sokolovskij - Vasilij Sokolovskij (1919) – wikipediaVasilij Danilovič Sokolovskij - Tank SSSR během povstání v Berlíně – čt24Vasilij Danilovič Sokolovskij - Polní maršál Montgomery, za ním generál Sokolovskij vyznamenaný britským vojenským řádem; Berlín 12.7.1945-wikipedia
Další fotky
Vasilij Danilovič Sokolovskij - Žukov přijímá německou kapitulaci, vpravo sedící Sokolovskij – wikipediaVasilij Danilovič Sokolovskij - Žukov přijímá německou kapitulaci, vpravo sedící Sokolovskij – wikipediaVasilij Danilovič Sokolovskij - Masakr v Katyni (1960) – týdenVasilij Danilovič Sokolovskij - Katyňský masakr – ferohrabalVasilij Danilovič Sokolovskij - Katyňský masakr – Černá kniha komunismuVasilij Danilovič Sokolovskij - Bloáda západního Berlína – Berlínský letecký most (1948 – 1968) – wikipedieVasilij Danilovič Sokolovskij - Náhrobek maršála Sokolovského v kremelské zdi – wikipediaVasilij Danilovič Sokolovskij - Sokolovskij na sovětské poštovní známce – wikipedie

V závěru své vojenské kariéry se Sokolovskij významnou měrou podílel na vypracování sovětské vojenské jaderné strategie a naposledy, od roku 1960, působil ve sboru inspektorů. Zemřel, zajisté spokojeně, 10. 5. 1968 a je pochován na tom nejčestnějším místě vůbec, u Kremelské zdi na Rudém náměstí v Moskvě.

 

Před 50 minutami
Už se vás někdy dotklo, když například ostatní zapomněli na vaše narozeniny nebo jste nebyli...
Před 2 hodinami
Došlo k ní 17. – 18. srpne 1435, kdy na husity v jižních Čechách zle...
Dnes, 11:30
Televizní seriály z nemocničního prostředí jsou a byly vždy divácky oblíbené. Ať už se jedná...
Dnes, 10:00
Absurdita totalitních režimů nutně vede k stejně absurdním osudům jeho obyvatel. Marie Švermová, manželka prominentního...
Dnes, 08:00
Zdravý životní styl, pohyb, hubnutí, to jsou slova, která někdy vyslovil každý z nás. Dennodenně je...
Včera, 18:27
Kvilda, Filipova Huť a Modrava a potom ještě osada Březník, pár stezek a už jsme...
Včera, 17:30
Zamilovat se do toho nesprávného bývá problém, i když jde „jen“ o člověka. Když se...
Včera, 16:00
Tento příspěvek bude o českém králi Václavovi IV. Neděste se, nebude to žádný historický exkurz...
Včera, 14:00
Jmenoval se Takidžiró Óniši, narodil se 2. června 1891 a získal přezdívku „otec kamikaze“. Jenže...
Včera, 11:30
Dnešní tip na výlet mi dala paní Eva Tluková z Velkých Přílep, protože Máslovice navštívila a...
Reklama