Na Opavsku našli při výkopu sovětskou raketu z druhé světové války
Výkopové práce v Malých Hošticích na Opavsku přinesly neobvyklý nález. Dělníci odkryli sovětskou raketu M-31 Váňuša z druhé světové války s téměř třiceti kilogramy trhaviny.
Výkopové práce v Malých Hošticích na Opavsku přinesly neobvyklý nález. Dělníci odkryli sovětskou raketu M-31 Váňuša z druhé světové války s téměř třiceti kilogramy trhaviny.
Vedení pražského magistrátu nechá k bronzové plastice s nápisem Moskva-Praha ve vestibulu stanice metra B Anděl doplnit vysvětlující tabulku.
RVHP, tedy Rada vzájemné hospodářské pomoci byla obchodní organizací, sdružující v době studené války socialistické státy sovětského bloku. Byla založena v roce 1949 v Moskvě na Stalinův popud. Mělo se jednat o sovětský protipól Marshallova plánu a později Evropského hospodářského společenství. Fakticky byla RVHP nástrojem ovládání ekonomiky socialistických států Sovětským svazem.
Nebo právě proto? Jmenoval se Janan Karlovič Berzin (lotyšsky Jānis Bērziņš, (25. 11. 1889. – 29. 7. 1938), ale říkalo se mu Stařík. S bolševickou revolucí vyrostl a také s ní padl. Proč přesně, to věděl snad jen on sám. Obecně k tomu stačí říct jen tolik, že šéfoval GRU – sovětské vojenské rozvědce.
V září 1959 pobýval nejvyšší představitel SSSR Nikita Chruščov ve Spojených státech. Hlavním cílem byla schůze s americkým prezidentem Eisenhowerem, na které se měla projednat situace v Berlíně.
Baron Robert Nikolas (Roman Fedorovič) von Ungern-Sternberg přišel na svět tak akorát, aby ve svém nejlepším věku stihl ruskou občanskou válku a mohl se do ní na straně bílých efektivně zapojit.
Zajímavý fenomén, když uvážíme, že Makarenko, schvalující a praktikující násilí na dětech a mládeži, patří podle vyhlášení UNESCO z roku 1988 mezi čtyři pedagogy, kteří výrazně ovlivnili metody pedagogického myšlení ve 20. století.
Podle některých názorů byl Nikita Sergejevič Chruščov posledním opravdovým komunistou na nejvyšším místě vládnoucí hierarchie v Sovětském svazu. V době, kdy být komunistou ještě opravdu něco znamenalo.
A také příběhem dokumentujícím rozporuplnost porevoluční situace v SSSR, kdy názorové rozdíly dokázaly postavit opravdu doslova bratra proti bratru a komunistická propaganda toho taky řádně využít.
Stalo se tak 1. září 1983, v době studené války, kdy se napětí mezi USA a Sovětským svazem vystupňovalo na takovou úroveň, jaká nenastala od dob kubánské raketové krize v roce 1962. V důsledku souběhu několika nešťastných náhod a selhání radaru díky lidskému faktoru bylo sestřelen korejský civilní letoun.
Do podoby moderního státu evropského typu se svou zemi pokoušel svými reformami přetvořit Rezá Šáh Pahlaví. Narazil však na odpor islámských duchovních, kteří se, kromě jiného, nedokázali vyrovnat s nošením klobouků.