Podle některých názorů byl Nikita Sergejevič Chruščov posledním opravdovým komunistou na nejvyšším místě vládnoucí hierarchie v Sovětském svazu. V době, kdy být komunistou ještě opravdu něco znamenalo.
A také příběhem dokumentujícím rozporuplnost porevoluční situace v SSSR, kdy názorové rozdíly dokázaly postavit opravdu doslova bratra proti bratru a komunistická propaganda toho taky řádně využít.
Stalo se tak 1. září 1983, v době studené války, kdy se napětí mezi USA a Sovětským svazem vystupňovalo na takovou úroveň, jaká nenastala od dob kubánské raketové krize v roce 1962. V důsledku souběhu několika nešťastných náhod a selhání radaru díky lidskému faktoru bylo sestřelen korejský civilní letoun.
Prvním člověkem, který Zemi Františka Josefa objevil, byl norský kapitán Rennbeck v roce 1865. Nikomu to však neřekl a tak prvenství získala rakousko-uherská expedice v roce 1873. Pomyslnou smetanu nakonec slízlo Rusko. Dnes je na ostrovech nejsevernější pošta na světě.
Do podoby moderního státu evropského typu se svou zemi pokoušel svými reformami přetvořit Rezá Šáh Pahlaví. Narazil však na odpor islámských duchovních, kteří se, kromě jiného, nedokázali vyrovnat s nošením klobouků.
Na svědomí je má Felix Edmundovič Dzeržinskij, Polák, jehož dětským snem bylo zabít tolik Rusů, kolik jen bude chtít. Jeho životní příběh je jasným dokladem toho, jakým řízením osudu se i takové ne právě lidumilné přání může v podstatě velmi snadno splnit.
Sedmdesátá normalizační léta se u nás pochopitelně podepsala i na vládní a stranické „linii“, tehdejších sdělovacích prostředků. Prezident Gerald Ford se mohl objevit leda tak v podobě karikatury v Dikobrazu, i když on sám žádnou karikaturou na prezidenta nebyl. Spíš naopak.
Jak se z brusičky v kovovýrobě stane nejúspěšnější odstřelovačka v celé známé historii na světě vůbec? Nenávist k fašistickým okupantům živená i osobní ztrátou a zároveň i rozvaha a štěstí. Tak Ljudmila Pavličenková zabila celkem 309 nepřátelských vojáků a důstojníků, z toho 36 odstřelovačů.
Tak podivně se měly v 60. letech jmenovat rakety vyvíjené v rámci sovětského programu „hvězdných válek“. SSSR s touto ideou předběhl USA o víc než dvacet let a kdyby ji dokázal i realizovat, svět by dnes vypadal úplně jinak.
Přesněji pouzdro, které tato kosmická sonda vypustila nad jejím povrchem. V té chvíli měla za sebou čtyři měsíce letu a před sebou historický úspěch. A také získání dalšího kosmického prvenství pro SSSR. Samozřejmě to nebylo zadarmo.