Na svědomí je má Felix Edmundovič Dzeržinskij, Polák, jehož dětským snem bylo zabít tolik Rusů, kolik jen bude chtít. Jeho životní příběh je jasným dokladem toho, jakým řízením osudu se i takové ne právě lidumilné přání může v podstatě velmi snadno splnit.
Sedmdesátá normalizační léta se u nás pochopitelně podepsala i na vládní a stranické „linii“, tehdejších sdělovacích prostředků. Prezident Gerald Ford se mohl objevit leda tak v podobě karikatury v Dikobrazu, i když on sám žádnou karikaturou na prezidenta nebyl. Spíš naopak.
Jak se z brusičky v kovovýrobě stane nejúspěšnější odstřelovačka v celé známé historii na světě vůbec? Nenávist k fašistickým okupantům živená i osobní ztrátou a zároveň i rozvaha a štěstí. Tak Ljudmila Pavličenková zabila celkem 309 nepřátelských vojáků a důstojníků, z toho 36 odstřelovačů.
Tak podivně se měly v 60. letech jmenovat rakety vyvíjené v rámci sovětského programu „hvězdných válek“. SSSR s touto ideou předběhl USA o víc než dvacet let a kdyby ji dokázal i realizovat, svět by dnes vypadal úplně jinak.
Přesněji pouzdro, které tato kosmická sonda vypustila nad jejím povrchem. V té chvíli měla za sebou čtyři měsíce letu a před sebou historický úspěch. A také získání dalšího kosmického prvenství pro SSSR. Samozřejmě to nebylo zadarmo.
Pravým jménem se jeden z nejbrutálnějších světových diktátorů 20. století jmenoval Idi Amin a jeho Ugandu v 70. letech jako rozvojovou zemi spolu se SSSR více či méně v tichosti podporovalo i tehdejší Československo. Pochopitelně zbytečně.
Pochopitelně po vnitřní straně této hranice. Sovětský cestoval a dobrodruh Gleb Leontijevič Travin (28. 4. 1902 – 19. 10. 1979) tuto cestu vykonal v letech 1928 – 1931 a ujel tak celkem až 30 000 km. A nevynechal přitom ani polární kraje.
Došlo k tomu před 40 lety, 18. března 1980, na tehdy tajném sovětském kosmodromu Pleseck v Archangelské oblasti ndaleko města Mirnyj určeném především pro vypouštění vojenských raket a satelitů během přípravy startu rakety-nosiče Vostok-2M. Kvůli chybě tak banální, že se tomu snad ani věřit nechce…
V roce 1983 jejich příběh otřásl nejen naší, ale i světovou veřejností. Celkem 66 čs. občanů, 18 mužů, 17 žen a 21 dětí, zajali příslušníci povstaleckého angolského hnutí UNITA v rámci svého boje s vládní prosocialisticky orientovanou stranou MPLA. Jeden z unesených Čechoslováků útrapy pochodu tehdy nepřežil…
Krásná a nadaná Alexandra Michailovna „Šura“ Kollontajová (roz. Domontovičová, 31. 3. 1872 – 9. 3. 1952) původem dcera vysoce postaveného generála ruské armády a zajištěná finančním zázemím své matky, dcery finského obchodníka s dřevem, získala vynikající vzdělání pomocí domácích učitelů. Ti by se asi později hodně divili, kam až to jejich žačka dotáhla.
V době, kdy velká část Evropy byla křesťanská, Prusové a národy u Baltského moře vyznávali ještě pohanské bohy. Velmistr Řádu německých rytířů vyzval Přemysla Otakara II. k účasti na křížové výpravě proti nim a ten tuto výzvu na podzim roku 1254 přijal. Začalo tak pro něj další velké válečné dobrodružství.
Aspoň ho ale Stalin nenechal popravit, zavraždit nebo uvěznit, jak to udělal s jinými svými blízkými spolupracovníky. A i když se Bulganin setkával s posměšky jak doma, tak ve světě, snahu o pokud možno „normální“ fungování poválečného a postalinského SSSR ve vztahu ke „zbytku světa“ mu upřít nelze.
Vasilij Ivanovič Čapajev (9. 2. 1887 – 5. 9. 1919), legendární velitel rudých během občanské války v Rusku, je zřejmě i jejím nejslavnějším hrdinou. Obestírají ho však i záhady a tajemství. Vydali ho bílým jeho vlastní lidé? Podíleli se na jeho zabití i čs. legionáři? A proč se nikdy nenašlo jeho tělo?
Tento osud stihl u nás nepříliš známého autora Vasilije Grossmana, který se ve svém díle vracel do let 2. světové války, v níž působil jako válečný zpravodaj. Nic si o ní nevymýšlel, psal jen o tom, co zažil, a to nebylo pro Rusy právě lichotivé. Zvlášť když došlo na židovský holokaust v jejich podání.
Toto pochybné prvenství patří maršálu Paulusovi, který se ho dočkal za 2. světové války u Stalingradu. Byl v té době maršálem sotva pár hodin a v bezvýchodné situaci si mohl vybrat jen mezi zajetím a kulkou ze své vlastní zbraně. Oproti Hitlerovu očekávání si vybral to první.
Celým jménem se jmenovala Vangelia Pandeva Gušterova roz. Dimitrova (3. 10. 1911 – 31. 1. 1996), žila v Bulharsku, byla slepá a pro radu si k ní prý chodili i komunističtí pohlaváři. Během svého života vyslovila řadu proroctví, i to nejhorší. O 3. světové válce.
Jmenoval Allen Welsh Dulles (7. 4. 1893 – 29. 1. 1969) a do čela CIA se dostal v opravdu zajímavé době poválečného přeskupování mocenských poměrů. A v éře začínající, a nakonec i vrcholící studené války, kterou za USA vedl i jeho starší bratr John Foster Dulles. Mnohé z těch dob zůstává neobjasněno dodnes.
A ani se tomu nemůžeme moc divit. Fjodor Fjodorovič Raskolnikov, vl. jménem Fjodor Iljin (nar. 28. 1. 1892) se totiž ze všeho nejvíc proslavil svým kritickým „Otevřeným dopisem Stalinovi, závažnějším o to, že Raskolnikov sám patřil mezi nadšené bolševické revolucionáře. A možná i proto okolnosti jeho úmrtí zůstávají neobjasněné dodnes.
Přední ruský a sovětský biolog, genetik a chemik Nikolaj Ivanovič Vavilov (25. 11. 1887 – 26. 1. 1943) cestoval po světě a zůstával v kontaktu se západní vědou. Jenže Stalin si oblíbil jeho konkurenty, zejména pak Trofima Lysenka, kteří mu slibovali biologicky nereálné zázraky. Likvidace Vavilova pak byla jen otázkou času.
Přesto, s jakou brutalitou byla provedena a že se její obětí stal otec Alexandr Meň, jeden z nejpopulárnější pravoslavných kněží v tehdejším Sovětském svazu. A jak vůbec může někdo takto zaútočit na člověka, který nikdy nikomu neublížil? Protože vrah zůstal neznámý, není se na to koho zeptat.