• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • Lepící textilní páska zabila desítky lidí. Na sovětském kosmodromu

    18.3.2020
    Další fotky

    Došlo k tomu před 40 lety, 18. března 1980, na tehdy tajném sovětském kosmodromu Pleseck v Archangelské oblasti ndaleko města Mirnyj určeném především pro vypouštění vojenských raket a satelitů během přípravy startu rakety-nosiče Vostok-2M. Kvůli chybě tak banální, že se tomu snad ani věřit nechce…

    Předešlého dne, 17. března, byla raketa, která měla do kosmu vynést zřejmě nějaký satelit, instalována na odpalovacím komplexu č. 43/4 a při provádění předstartovních testů nebyly zjištěny žádné závady. V době exploze v 19.01 hodin místního času do startu rakety zbývaly 2 hodiny a 15 minut. V té chvíli už byla zcela natankována raketovým palivem a peroxidem vodíku a do jejích nádrží nyní proudil kapalný dusík a vodík. Podle pozorování většiny přeživších očitých svědků se první ohnisko požáru objevilo v oblasti třetího stupně rakety, o několik vteřin později došlo k výbuchu rakety a ta začala hořet celá a došlo k dalším 3 – 4 výbuchům.

    Tragický raketoplán Challenger. Jeho posádku našli až po měsíci

    V době exploze bylo v bezprostřední blízkosti rakety 141 lidí, během požáru zemřelo 44 lidí a 43 lidí bylo postiženo popáleninami různého stupně a byli převezeni do nemocnice. Čtyři lidé z nich následně zemřeli. Díky statečnosti a odvaze účastníků záchranné operace se mnoha lidem podařilo dostat na bezpečné místo. Jeden ze zachránců při tom zemřel. Pátrání po tělech zahynulých začalo ještě před úplným uhašením ohně, což trvalo celkem tři dny.

    Černý den kosmonautiky. Na oběžné dráze posádka Sojuzu oslavila narozeniny, za 10 dní byli všichni mrtví

    K vyšetření tak vážné nehody byla vytvořena vládní komise v čele s místopředsedou Rady ministrů SSSR L. V. Smirnovem. Jako členové komise byli jmenováni přední vědci a odborníci na raketové technologie, kteří přišli s celkem devíti verzemi příčin katastrofy. Nakonec se ale ukázalo, že v místě, kde byla plnicí hadice s kapalným kyslíkem připojena k nádrži u třetího stupně, došlo k netěsnosti, kterou se „někdo“ pokusil vyřešit tak, že toto místo omotal tkaninou, nejspíš textilní lepící páskou. Do textilu nasákl kapalný kyslík a pak už stačil třeba jen malý výboj statické elektřiny, aby se tkanina vzňala.

    FOTO: Havárie rakety v SSSR 18.3.1980

    Havárie rakety v SSSR 18.3.1980 - Plesetsk_Cosmodrome_2017Havárie rakety v SSSR 18.3.1980 - Plesetsk_Cosmodrome_(2016-03-24)_03Havárie rakety v SSSR 18.3.1980 - OLYMPUS DIGITAL CAMERAHavárie rakety v SSSR 18.3.1980 - ZATO_Mirniy_Kosmodrom_Plesetsk_locationHavárie rakety v SSSR 18.3.1980 - OLYMPUS DIGITAL CAMERA
    Další fotky
    Havárie rakety v SSSR 18.3.1980 - SONY DSCHavárie rakety v SSSR 18.3.1980 - ble 1Havárie rakety v SSSR 18.3.1980 - 800px-Great_emblem_of_the_Plesetsk_Cosmodrome.svgHavárie rakety v SSSR 18.3.1980 - skeeze

    Přesto bylo dne 5. února 1996 na základě usnesení „Meziagenturní komise pro dodatečné vyšetřování příčin katastrofy z 18. března 1980“ rozhodnuto, že katastrofa nebyla způsobena vinou personálu obsluhy kosmodromu. Pravděpodobné je i to, že ten, kdo nehodu způsobil, byl mezi mrtvými. Z celého případu si lze vzít jen jedno poučení, a nemusíte zrovna pracovat na kosmodromu. Nedomyšlená provizorní řešení mohou být smrtelně nebezpečná.



    Nepřehlédněte