Věřil, že lidem otevírá cestu do ráje. Ne vždy se tak stalo

Podle některých názorů byl Nikita Sergejevič Chruščov posledním opravdovým komunistou na nejvyšším místě vládnoucí hierarchie v Sovětském svazu. V době, kdy být komunistou ještě opravdu něco znamenalo.

Narodil se 15. dubna 1894 v Kalinovce ještě „za cara“ v rodině horníka. Ve svých pamětech vždy zdůrazňoval svůj ruský původ. V zimě navštěvoval farní školu a v létě pracoval jako pasáček. Když mu bylo 9 let, tak ho otec ze školy vzal. Soudil, že když umí počítat do třiceti, další vzdělávání už nepotřebuje a poslal Nikitu pracovat na pole. Po přestěhování do města se Nikita vyučil strojním zámečníkem a pracoval v továrnách a dolech na Donbase. Jako horník nebyl během první světové války povolán na frontu.

Do komunistické strany vstoupil v roce 1918 a pak bojoval jako voják v občanské válce. Studoval na akademii pro stranické kádry (1921 – 1925) a postupem se přes různé stranické funkce dostal v roce 1938 do čela ústředního výboru komunistické strany Ukrajiny. Během druhé světové války ve funkci politika dosáhl hodnosti generálporučíka. V roce 1949 byl povolán do Moskvy a pověřen funkcí tajemníka ústředního výboru strany. Po smrti Stalina, v roce 1953, se stal členem kolektivního vedení, postupně upevňoval svou pozici a obklopoval se svými věrnými, z nichž některé později z jejich funkcí odvolal.

„Rudý Napoleon“ Tuchačevskij se sice stal obětí Stalinových čistek, sám však vraždil pomocí plynu

S obdobím Chruščovovy vlády je spojeno tzv. „tání“. Chruščov se zasloužil o propuštění milionů vězňů z gulagů, ale ve světě si pokazil svou pověst kvůli intervenci Sovětské armády do povstání v Maďarsku a jeho brutálnímu potlačení. Rovněž s jeho jménem je spojena nejtvrdší protináboženská kampaň v poválečném období a poprava organizátorů stávky v Novočerkassku (1962), o níž platil zákaz jakéhokoliv zveřejnění. K zásadnímu přelomu došlo v roce 1956, kdy na XX. sjezdu komunistické strany Chruščov kritizoval kult Stalina a hovořil o vykonstruovaných procesech, čistkách a mučení. Ze všeho obvinil Stalina, nikoli však systém, jehož byl součástí i on.

Málem vypukla 3. světová válka, když se zelená ještěrka Karibiku změnila na rudou

Na jednom shromáždění dostal na listu papíru dotaz o tom, jak mohli dopustit, aby docházelo k tak těžkým zločinům. Chruščov chtěl vědět, kdo to napsal, ale nikdo se nepřihlásil. Tak odpověděl, že ten, kdo vznesl tento dotaz, má strach. A dodal, že oni se tehdy také báli.

Ve srovnání s obdobím Stalinovy vlády se aktivita represí výrazně snížila a v Sovětském svazu nastal velký pokrok v průzkumu vesmíru. Byla zahájena ve velkém měřítku bytová výstavba, ještě dlouhá léta po skončení války lidé žili v nuzných obydlích a zemljankách. Jednalo se o jedny z prvních panelových domů, jejichž výstavba Chruščova proslavila a podle něho jsou i neformálně pojmenovány „chruščovky“. Na železnicích nastala doba výměny parních lokomotiv za dieselelektrické a elektrické.

Legendární sovětský politik Bulganin zemřel v osamění. Neprávem

Do doby Chruščovovy vlády spadá i usmíření s Jugoslávií, stažení sovětské armády z Rakouska, návštěva v USA, kde se nešťastně „zamiloval“ do kukuřice a přikázal ji v SSSR pěstovat všude bez ohledu na podnebí. Rovněž nechal postavit Berlínskou zeď (1961) a eskaloval karibskou krizi (1962). Postupem doby se však proti Chruščovovi začala organizovat tajná opozice, která měla obavy z dalších nových reforem.

To vedlo 14. října 1964 v Moskvě k „palácovému“ převratu, z kterého vítězně vyšel nám dobře známý Leonid Brežněv, jeden z Chruščovových oblíbenců. Je mu přisuzován vpád do ČSSR v roce 1968, ale po pravdě se postavil proti němu. Hlavním jeho iniciátorem byl tehdy Andropov, který byl přítomen v Budapešti, když vypuklo maďarské povstání a měl obavy, že se totéž bude opakovat i v Praze.

Stalinova smrt pomohla milionům lidí, jeho ostatky skončily pod hromadou betonu

Zemřel 13. září 1971 v nemocnici v Moskvě na srdeční selhání ve věku 77 let. Nebyl pohřben u kremelské zdi jako mnoho zasloužilých veteránů revoluce včetně Stalina, jehož rakev byla zasypána metráky betonu, ale v tichosti uložen do hrobu mezi umělci na hřbitově Novoděvičího kláštera v Moskvě. Jeho náhrobek je kombinací bílého a černého mramoru. Má symbolizovat dobro a zlo.

Několik dnů před smrtí prohlásil, že ráj není místo, odkud lidé utíkají, ale místo, kam se chtějí dostat a že někteří lidé mu vyčítají, že otevřel dveře. Kdyby však mu Bůh dal možnost pokračovat, otevřel by dveře i okna dokořán.

FOTO: Nikita Sergejevič Chruščov

Nikita Sergejevič Chruščov - sssr Nikita_Khruchchev_ColourNikita Sergejevič Chruščov - Chruščov KennedyNikita Sergejevič Chruščov - ChruščovNikita Sergejevič Chruščov - Chruščov
Dopravní nehoda u Žežic
Včera, 17:33
Již desátý rok v řadě vydává Allianz přehled nejrizikovějších úseků na tuzemských silnicích. Upozorňuje na...
Včera, 15:40
Je to kapka v moři. Ale bez těch kapek by ani to moře neexistovalo. Malá,...
Včera, 13:40
Komerční článek
Participativní rozpočet zakořenil v desítkách obcí, občané navrhují projekty, hlasují o nich, komentují je a společně...
Včera, 13:40
Jako básník, který získal Nobelovu cenu, je Pablo Neruda v Chile uctíván dokonce i těmi, kterým se zprotivil...
Včera, 11:40
Slon je souhrnný český a slovenský název pro dva rody chobotnatců. V současnosti známe tři...
Včera, 10:20
Škrábe vás v krku? Nemůžete se zbavit posledních zbytků nachlazení? Místo do lékárny zamiřte na...
Včera, 09:40
Nedoslýchavý penzista Vladimír Švec ze Sušice byl v roce 2018 odsouzen k 27 letům v...
Včera, 08:11
Filmů zabývajících se tématem druhé světové války je v současnosti nepřeberné množství, jedním z prvních...
22.9.2020
Vládě se boj proti onemocnění covid-19 vymkl z rukou. Bývalý ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček řekl,...
22.9.2020
S končícím létem začínají klesat teploty, a tak je opravdu ideální čas konečně opravdu začít...
22.9.2020
Na začátku příběhu usedlosti Ladronka byla záliba Karla IV. ve vinné révě. Na svazích rostly...
Reklama