Stalin
Smrt Jana Masaryka je dodnes obestřená tajemstvím
Role syna slavného otce ho drtila. Mnohem raději by se živil hrou na klavír, ale povinnosti k vlasti, jejíž byl „tatíček Masaryk“ zakladatelem, ho dovedly na pole diplomacie. Politika ale způsobila jeho křehké psychice ty nejtěžší šrámy. A stála i za jeho smrtí, ať už si ji přivolal sám, nebo ho někdo zavraždil.
Stalinské popraviště Sandarmoch i jeho objevitele mohou lidé v Ostravě poznat na putovní výstavě
Ostravské muzeum od čtvrtka hostí putovní výstavu věnovanou stalinskému popravišti Sandarmoch v ruské Karélii. Výstava potrvá do 26. května.
Žil pod falešným jménem, řídil nejslavnějšího sovětského špiona Sorgeho a přesto skončil na popravišti
Nebo právě proto? Jmenoval se Janan Karlovič Berzin (lotyšsky Jānis Bērziņš, (25. 11. 1889. – 29. 7. 1938), ale říkalo se mu Stařík. S bolševickou revolucí vyrostl a také s ní padl. Proč přesně, to věděl snad jen on sám. Obecně k tomu stačí říct jen tolik, že šéfoval GRU – sovětské vojenské rozvědce.
Do Českého krasu přivezli Stalina. Socha dříve stála v Komárově
Muzeum Českého krasu v Berouně získalo do svých sbírek sochu sovětského komunistického vůdce Josifa Vissarionoviče Stalina. Pochází z roku 1951 a až do roku 1989 stála na náměstí v nedalekém Komárově. Třímetrová plastika byla po náročném transportu umístěna do venkovní expozice Geoparku Barrandien, kde je již mnoho let také socha Vladimíra Iljiče Lenina z Berouna.
Skutečně za Stalinovou čistkou stála zrada, nebo šlo jen o podezřívavost a osobní pomstu?
Pouze jen čtyři roky před Hitlerovým nacistickým vpádem do Sovětského svazu zcela zásadním způsobem oslabil tehdejší první generální tajemník Komunistické strany Sovětského svazu Josif Vissarionovič Džugašvili, zvaný Stalin, ruský revolucionář gruzínského původu, sovětský politik, politický teoretik, revolucionář a diktátor obranyschopnost Svazu sovětských socialistických republik.
Věřil, že lidem otevírá cestu do ráje. Ne vždy se tak stalo
Podle některých názorů byl Nikita Sergejevič Chruščov posledním opravdovým komunistou na nejvyšším místě vládnoucí hierarchie v Sovětském svazu. V době, kdy být komunistou ještě opravdu něco znamenalo.
Účel světí prostředky a ve válce to platí stonásobně. Historie Rozkazu č. 227
Rozkaz č. 227. Znalcům a milovníkům válečných dějin se hned vybaví proslulé Stalinovo nařízení, zakazující ústup před nepřítelem, pokud nepřijde vyšší rozkaz. Poslední náboj pro sebe, ale neopouštět svá postavení. Zbabělce zastřelit na místě, nebo na útěku. Třetí možnost neexistovala. Symbol Stalinovy krutosti. Opravdu byl Stalin prvním, kdo s podobným rozkazem přišel? A bylo to nutné? Zkusme se podívat do historie.
Šťastný revolucionář si splnil svůj sen. Stálo to miliony životů
Na svědomí je má Felix Edmundovič Dzeržinskij, Polák, jehož dětským snem bylo zabít tolik Rusů, kolik jen bude chtít. Jeho životní příběh je jasným dokladem toho, jakým řízením osudu se i takové ne právě lidumilné přání může v podstatě velmi snadno splnit.
Hřib a Čižinský v tichosti protlačili nálevnu alkoholu pod Stalinem navzdory nesouhlasu Spojených sil, místo muzea totalitních režimů
Ve zrušeném pomníku J. V. Stalina v Praze 7 bude pokračovat prodej alkoholu, teď už legálně. Rozhodla o tom Rada Hlavního města Prahy schválením tržního řádu. Tomu předcházela ostrá koaliční roztržka mezi radními (TOP 09 a STAN) a hnutím Praha sobě s Piráty, kteří museli změnu radou proválcovat většinou hlasů. „Kdyby byl primátorem Prahy Miloš Zeman asi by se tomu nikdo nedivil. Když dodatečnou legalizaci kšeftů s alkoholem takto protlačí primátor Hřib, je to bizarní ostuda,“ uvedl šéf pražské TOP 09 Jiří Pospíšil.
Legendární sovětský politik Bulganin zemřel v osamění. Neprávem
Aspoň ho ale Stalin nenechal popravit, zavraždit nebo uvěznit, jak to udělal s jinými svými blízkými spolupracovníky. A i když se Bulganin setkával s posměšky jak doma, tak ve světě, snahu o pokud možno „normální“ fungování poválečného a postalinského SSSR ve vztahu ke „zbytku světa“ mu upřít nelze.
Popravě unikl jen náhodou, podezřelému úmrtí už ne
A ani se tomu nemůžeme moc divit. Fjodor Fjodorovič Raskolnikov, vl. jménem Fjodor Iljin (nar. 28. 1. 1892) se totiž ze všeho nejvíc proslavil svým kritickým „Otevřeným dopisem Stalinovi, závažnějším o to, že Raskolnikov sám patřil mezi nadšené bolševické revolucionáře. A možná i proto okolnosti jeho úmrtí zůstávají neobjasněné dodnes.
V boji proti pavědě přišel o život. Tak to chodilo za Stalina
Přední ruský a sovětský biolog, genetik a chemik Nikolaj Ivanovič Vavilov (25. 11. 1887 – 26. 1. 1943) cestoval po světě a zůstával v kontaktu se západní vědou. Jenže Stalin si oblíbil jeho konkurenty, zejména pak Trofima Lysenka, kteří mu slibovali biologicky nereálné zázraky. Likvidace Vavilova pak byla jen otázkou času.
Tolik diskutovaný maršál Koněv dělal jen svou práci. Sloužil své vlasti, Sovětskému svazu
A to v dobách, které nebyly zrovna jednoduché. Za 2. světové války bylo jasné nejen to, kdo je nepřítelem SSSR, ale po konferenci v Jaltě i to, kdo osvobodí Prahu. Kdyby to nebyl Koněv, byl by to jiný sovětský maršál. A totéž platí i v případě jeho velení vojskům Varšavské smlouvy a potlačení maďarské revoluce.
Jak abatyše proklela Palác sovětů. A neporadila si s tím ani Stalinova urputnost
V Moskvě, na břehu stejnojmenné řeky, leží zvláštní pozemek. Pokud nepočítáme prehistorické osídlení, tak na něm bylo postupně postaveno a rozbořeno pět staveb, šestá dosud stojí. Podařilo se konečně abatyšinu kletbu prolomit upřímným pokáním?