Zájemci si mohou prohlédnout také osobní věci jeho objevitele Jurije Dmitrijeva, kterého vězní dnešní ruský režim, i díla sedmi desítek výtvarných umělců. Médiím to řekl jeden z autorů výstavy Štěpán Černoušek.
Výstava Sandarmoch – kde stromy mají tváře je putovní. Ostravské muzeum je po Praze, Brně, Plzni, Liberci a Opavě jejím šestým zastavením. „Sandarmoch je vzdálené místo v ruské Karélii poblíž finských hranic, kde se v minulosti odehrál masakr, který měl být zapomenut. V době vrcholících stalinských represí v letech 1937 a 1938 zde bylo popraveno přes 6000 osob 56 národností včetně šesti Čechů,“ uvedl Černoušek. Událost neupadla v zapomnění hlavně díky historikovi Juriji Dmitrijevovi ze sdružení Memorial. „Výstava proto připomíná nejen temnou historii, ale také její přesahy do současnosti i osud objevitele tohoto místa s tragickou minulostí,“ řekl.
Dmitrijev s kolegy z petrohradského Memorialu popraviště v Sandarmochu objevili v roce 1997 a v dalších letech se jim podařilo zdokumentovat a dohledat jména většiny popravených. Ruské úřady jejich práci zpočátku podporovaly. Když se v roce 2014 Dmitrijev otevřeně postavil proti ruskému zabrání Krymu na Ukrajině, začal být pronásledován a odsouzen.
„V současnosti je umístěn v lágrech v ruské Mordovii, kde v 30. až 50. letech minulého století stály tábory Gulagu. Organizace Mezinárodní Memorial, která se od konce 80. let věnuje uchování historické paměti a dokumentaci stalinských zločinů, následně byla v únoru 2022 v Rusku soudně zrušena,“ řekl Černoušek.
Výstava představuje osobní předměty Jurije Dmitrijeva, které používal na svých badatelských expedicích, i nálezy z odhalených masových hrobů. Návštěvníci se dozvědí podrobnosti o historii Sandarmochu. K vidění jsou i dokumenty o Ukrajincích působících ve 20. letech 20. století v Československu, kteří se později vrátili do vlasti, byli zatčeni a popraveni právě v Sandarmochu.
Součástí expozice je i výstava uměleckých děl inspirovaných tématem a jeho přesahem do současnosti. Pro tuto část expozice organizátoři zveřejnili otevřenou výzvu, na kterou zareagovalo sedm desítek umělců z různých zemí, řada z nich z Ruska.
Zdroj: ČTK
