Varšavské povstání pomohla Němcům utopit v krvi Rudá armáda

3.10.2020
Václav Pavlík

Varšavské ozbrojené povstání zorganizované Zemskou armádou, největší odbojovou ozbrojenou organizací v Polsku během 2. světové války vypuklo 1. srpna 1944 ve Varšavě okupované Němci. Jeho cílem bylo osvobodit hlavní město Polska a prosadit polskou suverenitu dříve, než kontrolu v zemi převezme komunistický „Polský výbor národního osvobození“ financovaný a kontrolovaný Sovětským svazem.

Předchozí polsko-sovětské vztahy Stalin přerušil v dubnu 1943 poté, co Němci odhalili masakr v Katyni, kde Sověti povraždili polské důstojníky. Stalin poté ustavil komisi, která vytvořila dokumenty o tom, že tato zvěrstva spáchali Němci. Po válce chtěl Stalin vytvořit nové, socialistické Polsko a zamezit tak této zemi k návratu k předválečné demokracii.

hakl Varšavské povstání 2. světová válka Warsaw_Uprising_-_Captured_SdKfz_251_(1944)
Povstalci v ukořistěné technice nepřítele
(Warsaw Uprising - Captured SdKfz 251 (1944), commons.wikimedia, Sylwester Braun / Public domain)

Organizátoři varšavského povstání svou akci načasovali dobře, tak, aby navazovalo na postup Rudé armády a následný ústup Němců. Rudá armáda v té době už obsadila předměstí Varšavy Pragu, ale potom svůj postup náhle zastavila. To Němcům umožnilo přeskupit síly, plně se soustředit na boj s polskými povstalci a po 63 dnech bojů je porazit. Ti v bezvýchodné situaci 3. října kapitulovali, i když s podmínkou, že se zajatci bude zacházeno v souladu se Ženevskými konvencemi. Celkem bylo během tohoto povstání zabito 120 – 225 tisíc civilistů, většina elity polského národa, a přes 700 tisíc obyvatel Varšavy bylo vyhnáno z města. Varšavu samotnou potom Himmler rozkázal srovnat se zemí, což se z 85 % také stalo. Německé ztráty přitom činily jen 2000 až 17 000 zabitých a pohřešovaných vojáků. Varšava byla potom Rudou armádou a 1. polskou armádou osvobozena 17. ledna 1945.

Marshallův plán po válce rozdělil Evropu. Stalin ho odmítl a my museli také. Bohužel

Varšavské povstání se stalo největším vojenským protiněmeckým vystoupením hnutí odporu během druhé světové války v Evropě a mělo jasnou šanci na úspěch, kdyby se mu dostalo plné podpory i ze strany SSSR a nejen převážně ze strany západních spojenců.

Fakta hovoří jasně

  • Odtajněné dokumenty ze sovětských archivů dokazují, že Rudá armáda dostala od Stalina rozkaz, který ji zakazoval obsadit Varšavu a poskytnout povstání jakoukoli pomoc. Teprve od poloviny září, a to ještě až na nátlak západních spojenců, začali Sověti povstalcům poskytovat pomoc, ale jen v omezené míře.
  • Celá tíha pomoci povstání tak ležela na západních spojencích, resp. jejich letectvu. I když sovětská letecká základna byla vzdálena od Varšavy jen 5 minut letu, britská letadla shazující povstalcům kontejnery s všemožnou pomocí musela nad Varšavu létat ze vzdálených základen v Itálii, přičemž takřka celý operační let nad 1600 km vzdálený cíl probíhal ve vzdušném prostoru nepřítele se silnou protivzdušnou obranou.

Tolik diskutovaný maršál Koněv dělal jen svou práci. Sloužil své vlasti, Sovětskému svazu

  • Takových letů RAF uskutečnila celkem 223 a ztratila přitom 34 letadel. Hodně shozů také dopadlo, resp. na padácích přistálo na území ovládaném Němci. I proto, že hořící Varšava byla vidět už ze vzdálenosti 100 km a přes obrovské požáry byly světlice povstalců, označující místa shozů, vidět jen velmi špatně.
  • Teprve 18. září povolili Sověti americkým bombardérům, tzv. létajícím pevnostem B-17 přistát na svých letištích a doplnit si tam palivo a bomby, celkem 8 tun bomb v pumovnici a 2 pumy po 1, 8 tuny na vnějších závěsech. Pro povstání už to však bylo pozdě, a proto následující den 100 bombardérů B-17 doprovázených 61 stíhačkami P-51 Mustang místo nad Varšavu odletělo zpět na své základny v Itálii. Cestou potom bombardovaly seřaďovací nádraží v maďarském Szolnoku.

Kde se vzala Železná opona? Kupodivu nejde o pojem vymyšlený komunisty

  • Mezi 13. a 30. zářím začala i sovětská letadla shazovat povstalcům zbraně, potraviny a léky. Zpočátku však jen v kontejnerech bez padáků, což vedlo k poškození obsahu. I v tomto případě velké množství shozů padlo do rukou Němcům. Sovětské letectvo uskutečnilo celkem 2 535 bojových letů, ale jen malými dvojplošníky Polikarpov Po-2, které pobraly max. 250 kg nákladu.

K obdobné situaci a vlastně i stejnému scénáři došlo u nás v květnu 1945 při Pražském povstání. Rudá armáda byla sice již na Moravě, ale Prahu jely osvobodit přes Krušné hory tanky z Berlína, zatímco americké tanky musely podle mezinárodní dohody zůstat v západních Čechách za demarkační čárou. Jen díky zásahu Vlasovců nedošlo v Praze k podstatně větším ztrátám na životech povstalců a boje z valné části přežilo i vedení povstání.

Aba Kovner se stal z partyzána básníkem. Ale mohl být i masovým vrahem

Stalin proto nemohl moc u nás za pomoci místních komunistů převzít „rovnou“ jako v Polsku a ihned do vedení státu dosadit své lidí, oddané komunisty, „vycvičené“ v Sovětském svazu. I když ve volbách v roce 1946 komunisté zvítězili, moc se jim podařilo uchvátit až pomocí puče v únoru 1948.

 



Nepřehlédněte