Desítky let trvající otázka o původu velkých akumulací mamutích kostí poblíž pravěkých sídlišť dostala novou odpověď. Mezinárodní výzkumný tým, jehož součástí byli vědci z Archeologického ústavu Akademie věd ČR v Brně, publikoval studii v časopisu Current Biology, která ukazuje na rozhodující roli lidské činnosti.
Akumulace mamutích kostí patří k typickým stopám osídlení střední Evropy v mladém paleolitu. Badatelé dlouho debatovali, zda jde o místa přirozeného hromadného úhynu, druhotně přemístěné ostatky, nebo výsledek opakovaného lovu a zpracování mršin. Odpověď přineslo propojení klasické archeologické dokumentace s analýzou archaické DNA.
Tým zpracoval genomová data celkem 521 srstnatých mamutů z Eurasie a Severní Ameriky a porovnal nálezy z lidských sídlišť s pozůstatky přirozeně uhynulých zvířat. Čeští vědci do projektu přinesli znalost tří moravských lokalit, konkrétně Dolních Věstonic I, Milovic I a Předmostí I.
Výsledky odhalily výrazný nepoměr pohlaví. Na nalezištích bez spojitosti s člověkem tvořili samci přibližně 66,5 procenta všech jedinců. U akumulací vázaných na pravěká sídliště byl poměr téměř opačný, samice představovaly zhruba 70 procent nálezů. Tento rozdíl autoři studie přičítají cílenému lidskému výběru zvířat. Jedním z možných vysvětlení je menší tělesná velikost samic, ale také chování stád. Skupiny samic s mláďaty se pravděpodobně pohybovaly krajinou pravidelněji a předvídatelněji než samotářští samci, a tedy je bylo snazší sledovat a využívat.
Genetická analýza sama o sobě neodpoví na otázku, zda byl každý mamut přímo uloven, nebo zda lidé někdy využívali i přirozeně uhynulá zvířata. Přímý lov je sice na některých lokalitách doložen hroty zbraní zachovanými přímo v kostech, autoři nicméně záměrně volí opatrnější formulaci o lidském výběru a využívání zvířat.
Vedoucí Centra prehistorické archeologie a výzkumné základny v Dolních Věstonicích Martin Novák zdůraznil, že materiál z Dolních Věstonic dokumentovalo a získávalo několik generací badatelů, a právě proto je tak cenný pro aplikaci nových metod. Soňa Herčíková z archeologického ústavu pak upozornila, že samotný poměr pohlaví nestačí, klíčový je teprve v kombinaci s archeologickými nálezy a terénní dokumentací. Díky tomu lze ze starých sbírek vytěžit odpovědi na otázky, které dřívější věda řešit nedokázala.
Zdroj: ČTK / autorský text
