Žena žijící 300 kilometrů od svých tří dětí mohla děti vídat jen tři víkendy v měsíci, přičemž veškerou dopravu musela zajišťovat výhradně ona sama. Krajský soud v Praze jí přitom současně uložil platit výživné. Ústavní soud nyní toto rozhodnutí zrušil a věc vrátil k novému projednání.
Někdejší partneři spolu mají osmiletou dceru a šestiletá dvojčata. Společnou domácnost opustili v roce 2020, kdy se těhotná žena přestěhovala i s tehdy dvouletou dcerou ke svým rodičům, a to bez souhlasu partnera. Péče o děti prošla v následujících letech několika podobami, od výlučné péče matky přes střídavou péči s týdenním intervalem až po asymetrický model, kdy se rodiče scházeli na čerpací stanici v půli cesty. Krajský soud nakonec rozhodl ve prospěch otce a matce přiznal jen víkendový styk.
Soudce zpravodaj Josef Baxa v nálezu upozornil, že krajský soud vůbec nezkoumal, jak cestovní zátěž dopadá na samotné děti. „Stráví-li matka podstatnou část doby určené ke styku řízením automobilu, společný čas s dětmi nutně utrpí na kvalitě: rodina jednak stráví významný díl aktivního styku v autě, jednak bude následný styk ovlivněn únavou spojenou s cestováním,“ stojí doslova v nálezu.
Krajský soud své rozhodnutí zdůvodnil mimo jiné tím, že vzdálenost vznikla odchodem matky. Její argumenty o závažných důvodech k odstěhování však odmítl. Ústavní soud dal najevo, že zohledňovat příčinu vzdálenosti je sice přípustné, má to ale své meze. „Tam, kde cestování dosahuje rozsahu, jejž jediný člověk nedokáže zvládat bez vyčerpání znehodnocujícího samotný styk, přestává jít o legitimní zohlednění příčiny vzdálenosti a stává se z něj nepřiměřené břemeno, které ve svém důsledku dopadá k tíži dětí,“ konstatoval soud. Rozhodnutí o péči nesmí být podle Ústavního soudu primárně sankcí pro jednoho z rodičů.
Z výpovědí dětí i z dalšího dokazování přitom vyplynulo, že by si přály vyrovnanější podíl péče obou rodičů. Krajský soud se však podle Ústavního soudu přesvědčivě nevypořádal s tím, proč zvolená úprava odpovídá jejich nejlepšímu zájmu.
Ústavní soud také připomněl, že nová právní úprava účinná od začátku letošního roku soudy nesvazuje třemi pevnými modely péče. Namísto hledání správné „nálepky“ mají usilovat o řešení, které nejlépe odpovídá konkrétní situaci dané rodiny. Krajský soud v Praze nyní musí ve věci rozhodnout znovu.
Zdroj: ČTK
