Proniknout do IT systémů českých ministerstev nebo univerzit je dnes obtížnější než dříve. Přispělo k tomu rozkrytí velkých případů v minulých letech a rostoucí povědomí organizací o kybernetických hrozbách. Zároveň ale platí, že s rozvojem umělé inteligence se dynamika celého souboje proměňuje a bezpečnostní experti čelí novým výzvám. Na brněnské konferenci CyberCon 2026 to řekl analytik Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB) Tomáš Martynek.
Útoky namířené proti státním institucím a výzkumným organizacím se zásadně liší od běžných hackerských akcí, jejichž motivem je finanční zisk. Místo rychlého zašifrování dat a požadavku na výkupné jde o trpělivou, dlouhodobou infiltraci. Útočník se snaží co nejlépe splynout s prostředím a zůstat neodhalený, přičemž usiluje o dokumenty nebo komunikaci konkrétních osob. Vyšetřování takového případu může trvat měsíce a v systémech organizace se pachatel pohybuje klidně rok i déle, popisuje Martynek.
NÚKIB řeší nejvýše několik takových případů ročně, zatímco běžných kybernetických útoků eviduje desítky. Za sofistikovanými průniky obvykle stojí takzvané státem sponzorované hackerské skupiny. Konkrétním příkladem je útok na české ministerstvo zahraničí, který byl s vysokou pravděpodobností napojen na Čínu a odborníci jej přisoudili skupině označované jako APT31. Vedle Číny figuruje jako zadavatel i Rusko, které podle Martynka otevřeně prohlašuje, že Česká republika je jeho nepřítel.
Taková činnost je fakticky špionáží přenesená do digitálního prostoru, navazující na praktiky studené války. Hackeři, kteří ji provádějí, jsou si vědomi své hodnoty na černém trhu a mají podle analytika výrazně posunutý práh morálního vnímání. Pro objednávající státy jde o nákladnou záležitost, v níž se ale pohybují profesionálové.
Univerzity a výzkumné instituce jsou atraktivním cílem kvůli patentům a vědeckým výsledkům. Někdy přitom útočníci nemusí být přímo placeni státem, ale získaná data či přístupy prodávají na darknetu.
Velkým varováním pro celý český veřejný sektor se stala ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022. Prakticky přes noc přestaly fungovat tamní úřady i firmy a dlouhodobě pasivní přítomnost hackerů v systémech se proměnila v aktivní destrukci. Martynek zdůrazňuje, že taková akce vyžaduje roky příprav a rozhodně ji nelze zorganizovat ze dne na den. Česká strana se proto snaží situaci komplikovat: „Snažíme se dělat co nejvíce, aby to s námi útočník neměl lehké.“
Zdroj: autorský text / ČTK
