• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • Nebezpečný parazit ohrožuje pstruhy v českých řekách. Vědci ho našli na 78 procentech sledovaných míst

    Mikroskopický parazit způsobující smrtelné onemocnění ledvin u lososovitých ryb se šíří českými řekami. Teplejší vody mu stále více nahrávají.

    Oteplování českých řek hraje do karet nebezpečnému parazitovi, který decimuje populace pstruhů a dalších lososovitých ryb. Vědci z Mendelovy univerzity v Brně ho zaznamenali na 46 ze 59 zkoumaných lokalit napříč 42 toky, což odpovídá 78 procentům sledovaných míst. Pozitivně bylo testováno také 61,8 procenta analyzovaných jedinců.

    Původcem je mikroskopický parazit Tetracapsuloides bryosalmonae, který způsobuje proliferativní onemocnění ledvin. Tato choroba je v řadě evropských zemí spojována s dlouhodobým úbytkem pstruhů, případně i s rozsáhlými úhyny. Vyskytuje se také v Severní Americe a může zasáhnout jak volně žijící ryby, tak chovy. Ztráty se pohybují od několika desítek procent až téměř ke stovce, zvláště pokud jsou ryby oslabené stresem nebo souběžnou infekcí.

    Parazit ke svému vývoji potřebuje dva hostitele. Prvním jsou sladkovodní mechovky, drobní bezobratlí žijící v koloniích na kamenech, kořenech nebo větvích ponořených ve vodě. Druhým jsou samotné lososovité ryby. Jakmile jsou podmínky pro mechovky příznivé, parazit tvoří infekční stadia uvolňující se do vody. Hlavním cílem jsou ledviny ryb, kde se rozmnožuje a poškozuje tkáň. „Dochází ke zvětšení ledvin a narušení jejich správné funkce. Ryby, které infekci přežijí, jsou však schopné poškozenou tkáň postupně regenerovat a vytvářet si určitou míru odolnosti vůči opakované nákaze,“ popsala Miroslava Palíková z MENDELU.

    Nemoc se rozvíjí zejména při teplotách nad 12 stupňů Celsia, nejhorší situace tedy nastává v létě a na začátku podzimu. S postupujícími změnami klimatu odborníci očekávají další šíření choroby i závažnější průběhy.

    Spolehlivá léčba zatím neexistuje. Experimentálně byl testován chlorid sodný, tedy kuchyňská sůl, který vedl ke snížení úhynů a zmírnění příznaků. „Ve volných vodách však podobná opatření není možné prakticky realizovat,“ uvedla Palíková. Těžiště obrany proto leží v prevenci. V chovech se doporučuje využívat podzemní nebo studniční vodu bez mechovek. Ve volné přírodě může pomoci omezení eutrofizace, využívání studené vody z přehrad a zachování vysoké genetické rozmanitosti rybích populací.

    Zdroj: autorský text / ČTK



    Nepřehlédněte