Habr evropský byl ještě nedávno považován za spolehlivou náhradu buku ve městech. Lépe snáší sucho a měl by zvládat i tvrdé podmínky městského prostředí. Výzkum provedený v srbských městech ale ukazuje, že situace je složitější, a to s přímým dopadem na stromy, které tam reálně odumírají.
Problém začíná na jižní a jihozápadní straně kmenů, kde dopadá nejvíce slunce. Tenká kůra habru se přehřívá natolik, že tkáň pod ní odumře a kůra začne praskat. Tato poškozená místa pak fungují jako vstupní brána pro bradavkatku habrovou, agresivní houbový patogen, jehož agresivitu potvrdily i laboratorní experimenty.
Na mezinárodní studii se podíleli odborníci z Mendelovy univerzity v Brně. Jeden z autorů výzkumu Ivan Milenković popsal, co výsledky přinášejí nového: výzkum poskytuje první důkaz o tom, že poškození kůry způsobené spálením sluncem usnadňuje infekci bradavkatkou, která se na habru vyskytuje v mnoha regionech Evropy i Severní Ameriky již dlouho. Jak doplnil, klimatická změna zvyšuje četnost extrémních teplot, takže abiotický stres a houbové patogeny mohou stále častěji ohrožovat zdraví městských stromů společně.
Letošní léto bylo z hlediska veder extrémní prakticky v celé Evropě, přičemž průměrné roční teploty globálně dlouhodobě rostou. Podobné oslabení přitom nemusí hrozit jen habrům, vědci upozorňují, že stejný mechanismus se potenciálně týká i dalších druhů.
Jako praktické řešení doporučují chránit kmeny mladých stromů a stromů s tenkou kůrou před přímým sluncem, například nátěrem kmenů nebo instalací stínících materiálů. Nezbytné je také pravidelné sledování stavu stromů, ošetřování poraněné kůry a výměna silně poškozených jedinců.
Zdroj: Mendelova univerzita
