Větší dům nemusel v době kamenné automaticky patřit mocnějšímu člověku. Alespoň to naznačují výsledky studie archeologů z Masarykovy univerzity, kteří zkoumali pozůstatky neolitické komunity na jihu Moravy. Výzkum publikovaný v časopise Journal of Archaeological Science: Reports přináší závěry, které zpochybňují dosud uznávaný model spojující rozměry obydlí s majetkem a sociálním postavením.
Vědci zapojení do projektu RES-HUM se zaměřili na lokalitu Těšetice-Kyjovice na Znojemsku, kde archeologové pracují od roku 1964. Analyzovali 73 keramických nádob z období kultury s lineární keramikou, datovaných přibližně mezi roky 5300 a 5000 před naším letopočtem. Z nich 62 nádob obsahovalo zbytky živočišných tuků vstřebaných do střepů při vaření.
V nádobách dominovaly tuky přežvýkavců, zejména skotu, ovcí a koz. Menší zastoupení měla prasata, stopy mléčných produktů a včelí vosk se vyskytovaly jen výjimečně. Klíčovým zjištěním ale byl fakt, že zastoupení jednotlivých živočišných produktů bylo napříč domácnostmi prakticky shodné, bez ohledu na velikost domu.
Archeolog Peter Tóth z Masarykovy univerzity to komentoval slovy, že rozdíly mezi domácnostmi nemusely být založeny na nerovnosti, ale spíše na funkční specializaci. Porovnání malých a velkých domů totiž neprokázalo žádný výrazný rozdíl v přístupu k potravinám. Podle Tótha se odlišnosti projevovaly především v organizaci práce a intenzitě určitých činností, nikoliv v majetkových poměrech.
Tyto závěry naznačují, že sociální složitost může vznikat i bez ekonomické nerovnosti, což mění pohled na způsob, jakým se raně zemědělské společnosti strukturovaly.
Zdroj: ČTK
