Větší dům v neolitu neznamenal vyšší status, zjistili moravští archeologové
Nová studie z Masarykovy univerzity boří zažitou představu o neolitických domech. Velikost obydlí nesouvisela s bohatstvím ani mocí, ale s organizací práce.
neolit
Vědci rekonstruovali tvář žen po šesti tisících let. V neolitu byl pro ně život náročný
Podobu žen z období neolitu rekonstruovanou z nalezených lebek a předchozího zkoumání představilo Moravské zemské muzeum. Jedná se o dvě ženy, jejichž kostry byly nalezeny v roce 2002 při archeologickém výzkumu pravěkého těžebního revíru v oblasti Krumlovského lesa na Znojemsku. Vědci odhalili i další podrobnosti z jejich života.
U Krupé byl zahájen záchranný archeologický výzkum
V trase budoucí dálnice D6 na obchvatu Krupé začal záchranný archeologický výzkum. V prvních dvou týdnech bude probíhat skrývka ornice pomocí mechanizace. V rámci zjišťovacího archeologického průzkumu založeného na 31 sodách jsou vytipovány 4 archeologicky pozitivní plochy o celkové velikosti 61 metrů čtverečních, kde v následující měsících bude výzkum prováděn pracovníky České společnosti archeologické. Tyto záchranné práce vyjdou na 9,88 milionů Kč bez DPH, uvedl Martin Buček z komunikačního odboru Ředitelství silnic a dálnic.
Nerost, kvůli kterému se člověk odhodlal zvednout krumpáč a vydat se do podzemí. Sůl nad zlato
Čechy i Morava od nepaměti oplývaly přírodním, nerostným bohatstvím. Jedno se však nedostávalo. Byla to sůl, naprosto nezbytný minerál, nejen pro člověka, ale pro většinu živých organismů. Trvalá upomínka na to, že život vznikl v mořích. Rakouský Hallstatt, polská Wieliczka, Solivar u Prešova, to všechno byly relativně dostupné zdroje soli, která se pochopitelně musela dobře zaplatit.