Sociální sítě, videohry nebo online nakupování jsou podle řady komentátorů zdrojem masové závislosti. Nejrozsáhlejší český výzkum zaměřený na toto téma ale ukazuje něco jiného – dlouhodobou návykovou poruchu spojenou s digitálními technologiemi má jen velmi malá část dospělé populace.
Vědci z Institutu pro psychologický výzkum Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity sledovali v rámci projektu DigiWELL české uživatele internetu ve věku 18 až 59 let opakovaně po dobu jednoho roku. Výsledky poměřovali s kritérii Světové zdravotnické organizace.
Sociální sítě přitom používá 97 % dospělých uživatelů internetu, digitální hry hrají tři čtvrtiny lidí a online nakupuje 95 % populace. Navzdory tomu trpí dlouhodobou poruchou používání sociálních sítí jen 0,4 % Čechů, tedy přibližně 24 400 lidí. U digitálních her jde o 0,3 %, u online nakupování a pornografie shodně o 0,2 % populace.
Dočasné symptomy jsou přitom výrazně četnější – u sociálních sítí je v daném okamžiku vykazuje 2,4 % lidí, u her 1,5 %. Celkově jde přibližně o 300 tisíc dospělých. Zásadní zjištění ale spočívá v tom, že většina z nich tyto příznaky po roce nemá. Přechodné obtíže tedy automaticky neznamená vznik trvalé poruchy.
Psycholog Lukas Blinka z Fakulty sociálních studií MU zdůrazňuje, že výsledky jsou relevantní pro lékaře, psychology, pojišťovny i politiky, zejména v kontextu debaty o krizi duševního zdraví a dopadu technologií na zdraví.
Jedním z překvapivějších závěrů je, že samotný čas strávený online závislost nesignalizuje. Rozhodující je ztráta kontroly nad vlastním chováním, upřednostňování digitální aktivity před ostatními oblastmi života a pokračování v ní navzdory negativním důsledkům. Vyšší riziko vykazují zejména mladší dospělí, u her a pornografie pak především muži.
Stejně tak se ukázalo, že lidé, kteří internet vůbec nepoužívají, na tom nejsou lépe než ti, kteří ho používají často, ale s vědomím vlastních hranic. Výzkumnice Andrea Stašek upozorňuje, že více hodin online v kuse sice souvisí s nižší životní spokojeností, ale příčina a následek nemusí být zřejmé: „Pro řadu lidí to může být i proto, že mají nějaké obtíže a online aktivity jim nabízejí unik.“
Veřejná debata podle autorů studie opakovaně zaměňuje intenzivní používání technologií za klinickou poruchu. Odborná diagnostika je však přísnější a vyžaduje prokazatelný negativní dopad na každodenní život i dlouhodobé přetrvávání potíží. Jednorázové průzkumy bez sledování v čase proto výskyt problémů systematicky nadhodnocují.
Zdroj: Masarykova univerzita
