Šest mladých českých vědců si rozdělí prestižní evropské granty. Evropská výzkumná rada udělila takzvané ERC Starting granty třem pracovištím, Akademii věd ČR putují tři, Univerzita Karlova obdrží dva a Masarykova univerzita v Brně jeden. Každý z vědců může na svůj projekt čerpat až 1,5 milionu eur po dobu pěti let. O granty se letos ucházelo téměř 4 800 žadatelů, podporu nakonec získá 421 projektů.
V Akademii věd jsou úspěšnými žadateli Ondřej Mrózek, Hana Polášek-Sedláčková a Hedwig Waters. Mrózek z Ústavu anorganické chemie se hodlá zaměřit na vývoj nové generace OLED displejů, v nichž by drahé a toxické kovy jako iridium nahradily běžněji dostupné prvky. „Těžké kovy jsou nejen extrémně vzácné, ale i toxické. Naše molekuly postavené z lehkých prvků svítí stejně účinně,“ vysvětlil vědec s tím, že cílem je zpřístupnit fotonické aplikace širšímu trhu.
Polášek-Sedláčková z Biofyzikálního ústavu se zaměří na mechanismus buněčné paměti při kopírování DNA. Předchozí výzkum naznačil, že informace mezi buněčnými generacemi mohou přenášet nejen samotné geny, ale i proteiny zodpovědné za replikaci. Hedwig Waters z Etnologického ústavu pak bude studovat pěstování divokých léčivých rostlin v uměle vytvořených podmínkách jako odpověď na jejich ubývající přirozená naleziště a rostoucí poptávku v tradiční čínské medicíně.
Na Univerzitě Karlově uspěli Petra Johana Poncarová z Filozofické fakulty a Ian William Mertz z Matematicko-fyzikální fakulty. Celková podpora pro oba projekty dosahuje tří milionů eur, tedy zhruba 72 milionů korun na pět let. Poncarová se věnuje výzkumu šíření a porozumění keltským jazykům, Mertz pracuje na zlepšení paměťových kapacit počítačů.
Za Masarykovu univerzitu získala grant Zuzana Hofmanová z Filozofické fakulty, která se dlouhodobě zabývá archeogenetikou. V novém projektu se soustředí na dálkový obchod s otroky v raném středověku.
České instituce čerpají granty ERC od roku 2007. Za tu dobu jich získaly celkem 128 v souhrnné hodnotě 192,4 milionu eur.
Zdroj: autorský text / ČTK
