Vědci z Mendelovy univerzity v Brně se pustili do pětiletého projektu, jehož cílem je najít spolehlivé způsoby, jak dlouhodobě uchovat genetický materiál meruněk, broskvoní a kdouloní. Pracují přitom se dvěma hlavními metodami: kultivací na umělém živném médiu ve skleněných nádobách, označovanou jako in vitro, a uchováním při extrémně nízkých teplotách pomocí kapalného dusíku.
Výsledkem výzkumu má být konkrétní metodika popisující, jak převést rostlinu do podmínek in vitro, jak ji optimálně kultivovat a jak ji připravit na tzv. kryokonzervaci. Součástí projektu je také testování zdravotního stavu rostlin a hledání způsobů, jak se zbavit bakteriálních i takzvaných nekultivovatelných patogenů, mezi něž patří viry, viroidy nebo fytoplazmy.
Tomáš Kiss ze zahradnické fakulty univerzity vysvětlil, proč je výzkum aktuální. Dosavadní postupy uchování rostlinného materiálu jsou podle něj z dlouhodobého hlediska méně bezpečné, dražší a více závislé na vnějších podmínkách prostředí. Uchování za velmi nízkých teplot všechna tato kritéria splňuje a navíc nabízí možnost ozdravení rostlinného materiálu, což umožňuje udržovat zdravé genofondové kolekce.
Vybrané jedince přitom vědci nebudou sledovat jen v laboratoři. Po fázi laboratorního výzkumu plánují rostliny převést zpět do venkovních podmínek a pozorovat jejich reakce.
Důvody, proč si právě tyto tři druhy zaslouží pozornost, jsou různé. Broskve z českých a moravských sadů v posledních letech výrazně ustupují, protože pěstitelé pro ně nemohou najít odbyt v obchodních řetězcích. Meruňky sice zájem mají, jenže téměř každý rok část úrody pomrzne vlivem klimatické změny. Kdouloně jsou pak poměrně netypickou dřevinou, která se v Česku komerčně prakticky nepěstuje, a jejich genofond tak nemá jinou systematickou ochranu.
Zdroj: autorský text / ČTK
