Věková diskriminace na trhu práce nezačíná až v předdůchodovém věku, jak se dlouho předpokládalo. Výzkumná zpráva kanceláře zástupce ombudsmanky a vědců z Masarykovy univerzity ukazuje, že se šance na získání práce zhoršují již po čtyřicátém roce života.
Výzkum pracoval se čtyřmi tisíci dvěma sty osmdesáti fiktivními životopisy mužů ve věku 40 až 55 let, které vědci rozeslali na nabídky zveřejněné v databázi Úřadu práce. Všechny životopisy přitom splňovaly požadavky inzerovaných pozic. Navzdory tomu získala pozitivní odezvu jen menšina uchazečů. Ve věkové skupině 40 až 44 let to bylo necelých 29 procent případů. U mužů ve věku 51 až 55 let pravděpodobnost pozitivní reakce klesla o téměř tři procentní body.
Štěpán Mikula z Masarykovy univerzity shrnul, že věková diskriminace začíná „mnohem dříve“ než v předdůchodovém věku a že „každý rok věku snižuje šanci pozitivní reakce zaměstnavatele v průměru o 0,3 procentního bodu“.
Zástupce ombudsmanky Vít Alexander Schorm upozornil, že znevýhodňování lidí z důvodů nesouvisejících s jejich schopnostmi nebo kvalifikací představuje problém nejen pro dotčené jednotlivce, ale i pro společnost, protože dochází ke „ztrátě cenného lidského potenciálu“.
Přestože zaměstnavatelé nemají věk uchazeče zpravidla vůbec zjišťovat, tato ochrana v praxi funguje jen omezeně. Věk bývá snadno odhadnutelný z dalších údajů v životopise, například z data ukončení studia. Uchazeč se navíc téměř nikdy nedozví skutečný důvod odmítnutí a prokázání diskriminace zůstává obtížné.
Výzkum přinesl ještě jeden vedlejší poznatek. Životopisy uchazečů s běžnými českými jmény zaznamenaly výrazně méně kladných reakcí u pozic výslovně označených jako vhodných pro občany třetích zemí ve srovnání s ostatními nabídkami.
Zdroj: ČTK
