Publikoval zejména antisemitské knihy pro děti a mládež. Jeho kniha Muchomůrka tehdy dosáhla oběhu až 60 tisíc. Tuto knihu ilustroval další antisemita Philipp Rupprecht pod pseudonymem Fips.
Kniha Muchomůrka se v roce 1938 dokonce objevila v edici Přátelé Evropy. Vydána byla v angličtině, aby zpřístupnila nacistickou propagandu i ostatním národům.
Do roku 1942 byl Ernst Hiemer hlavním redaktorem nacistického týdeníku Der Stürmer, do kterého psal úvodníky. V květnu 1942 například ospravedlňoval holocaust tím, že popisoval judaismus jako organizovanou světovou kriminalitu, jež musí být eliminována.
Když skončila druhá světová válka, byl Hiemer internován v táboře v Norimberku – Langvasseru na tři a půl roku a dále dostal zákaz působit jako pedagog. 30. dubna 1946 byl také vyslýchán před tribunálem v Norimberku společně se svým nadřízeným J. Streicherem.
Julius Streicher byl zatčen 23. května 1945 a 16. října 1946 byl pověšen za zločiny proti lidskosti. Autor ilustrací Philipp Rupprecht byl odsouzen k šesti letům na nucené práce a poslední zmínka o něm pochází z roku 1969, kdy žil v Mnichově.
Nikdo z členů redakčního týmu sice podle dostupných informací žádnému Židovi fyzicky neublížil, avšak v očích soudců během Norimberského procesu byly činy těchto autorů nacistické propagandy stejně odporné a nebezpečné jako například činy příslušníků SS.
Všichni členové redakčního týmu také popírali, že by až do roku 1944 věděli o vyhlazování Židů v koncentračních táborech. Podle výpovědi Ernsta Hiemera se Streicher tuto informaci dozvěděl až ze švýcarských novin a odmítl ji jako lež a spojeneckou propagandu. Podle svých vlastních výpovědí všichni redakční pracovníci pouze chtěli, aby byli Židé vyhoštěni do Palestiny nebo na Madagaskar. Tomuto tvrzení členů redakčního týmu soud samozřejmě nemohl uvěřit.
Hiemer po propuštění z internace žil dále v Norimberku. Zemřel 29. července 1974 v Altöttingu. Byl autorem také dalších děl, jako například Žid v přísloví národů a Jezevčice Pudla a Pug a další komentované příběhy. Jeho díla byla umístěna na seznam literatury, která měla být v sovětské okupační zóně vyřazena.
Když nedávno Hiemerova kniha Muchomůrka vyšla pod názvem „Jedovatá houba“ v českém jazyce, a to údajně pro studijní účely, vyvolala okamžitý odpor. Některá knihkupectví ji totiž podle dostupných zdrojů chybně nabízela v odděleních dětské literatury. Případem se již zabývá Policie České republiky. Každopádně i po desítkách let vyvolává Hiemerovo dílo veliký emocionální odpor.
