Atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha nebyl jediným svého druhu v Protektorátu Čechy a Morava. Čeští odbojáři provedli obdobnou akci i na druhého muže SS na území protektorátu. I tento atentát se úspěšně povedl, pro změnu ho spáchali příslušníci komunistického odboje. Jeho hrdiny si už ale dnes prakticky nikdo nepamatuje. Proč?
August Gölzer, SS-Hauptsturmführer, jeden z velitelů a účetní XXXIX. úseku SS v Brně, se narodil 2. srpna 1906 v německém městě Lauffen. V roce 1927 vstoupil do řad NSDAP, o devět let později pak do SS. Pracoval na doplňovacím velitelství štábu Hlavního úřadu SS v Berlíně. Po okupaci Československa byl převelen do Prahy a na podzim 1944 byl povýšen a převelen na nově vzniklé velitelství v Brně, kde působil jako účetní.
Atentát na druhého nejvlivnějšího muže v SS
Gölzer se stal z prostého úředníčka významnou osobou. Z hlediska spáchaného atentátu na jeho osobu byl druhým nejvyšším představitelem SS, na kterého byl v protektorátu proveden úspěšný atentát.
Samotná akce byla provedena ve večerních hodinách 7. února 1945 členy komunistické odbojové organizace Předvoj – Vladimírem Blažkou a Aloisem Bauerem v Nerudově ulici v Brně, kde August Gölzer bydlel. Blažka na něj vystřelil čtyři rány z pistole. Bohužel až čtvrtý výstřel zasáhl svůj cíl. Gölzer se i přesto dokázal ukrýt v domě a dostat se s pomocí své manželky domů. Přivolaná záchranná služba ale dorazila až se značným zpožděním. Zraněného zdravotníci odvezli na chirurgické oddělení na Žlutém kopci, kde byl hned operován. Život mu však lékaři nezachránili a August Gölzer v 0:30 hod. ráno 8. února 1945 podlehl svým zraněním.
Atentátníci dopadli podobně jako ti z atentátu na Heydricha
Jméno Blažky a Bauera vyzradil gestapu zatčený velitel komunistického odboje – Předvoje – Vladimír Tišnovský. Aby si zachránil život, nabídl gestapu cenné informace a kontakty. Během výslechů Blažky a právě Tišnovského vyšlo najevo, že původním cílem atentátu měl být sám kriminální rada Otto Koslowski, který v té době prakticky řídil činnost brněnského gestapa.
Oba atentátníci pak byli popraveni ranou do týla 14. dubna 1945 na dvoře Kounicových kolejí v Brně. Exekuci provedl sám Koslowski. Urna s ostatky Augusta Gölzera je dodnes uložena na vojenském hřbitově v Lauffenu pro padlé vojáky.
Atentát, který se nikomu nehodil
Ačkoliv se mohli, a určitě měli, stát oba mladí muži pro svůj statečný čin hrdiny, osud chtěl vše jinak. Jejich těla byla po válce pohřbena v čestné skupině brněnského hřbitova. Situace se ale změnila po únoru 1948, kdy se komunistům příliš nehodilo celou akci glorifikovat, a to především kvůli zradě Tišnovského. Nebylo tehdy vhodné poukazovat, že i v levicovém odboji se nacházeli zrádci.
Informační embargo na celý případ ale vydalo i gestapo, to se totiž zase obávalo, že přílišná medializace by mohla podpořit další odbojové skupiny v podobných aktivitách. Atentát se tak vlastně nikomu nehodil.
Zdroj: SKOUPÝ, Jiří. Zapomenutý brněnský atentát.
