Žofie Marie Josefína Albína roz. hraběnka Chotková z Chotkova a Vojnína, od roku 1900 kněžna a od roku 1909 vévodkyně z Hohenbergu, narozená 1. března 1868 ve Stuttgartu, byla česká šlechtična pocházející ze starého šlechtického rodu Chotků. Dne 1. července 1900 uzavřela v Zákupech morganatický sňatek s rakouským arcivévodou a předpokládaným následníkem trůnu Františkem Ferdinandem d’Este. Zemřela spolu s ním při atentátu v Sarajevu.
Asi roku 1896 se v Praze seznámila s rakouským arcivévodou Františkem Ferdinandem. Oba mladí lidé se do sebe zamilovali a začali si dopisovat. Návštěvy Františka Ferdinanda u strýce Bedřicha Rakousko-Těšínského byly také častější než dříve, a tudíž se jeho teta se strýcem mohli domnívat, že se jednou stanou blízkými příbuznými příštího rakouského císaře, neboť byli přesvědčeni, že důvodem návštěv je některá z jejich dcer.
Když roku 1898 arcivévodkyně Isabela zjistila, že se následník trůnu neuchází o její dceru, ale pouze o její dvorní dámu, když náhodou našla jeho zapomenutý medailon s Žofiinou podobenkou uvnitř, vyvolala skandál. Žofie i František Ferdinand věděli, že přesvědčit císaře, aby svolil k sňatku, nebude snadné. Císař František Josef I. v duchu svazujících zákonů habsburského panovnického domu, podle nichž členové dynastie mohli uzavírat sňatky pouze s příslušníky panovnických dynastií, tento manželský svazek striktně odmítal pro nevěstinu ne dost vysokou urozenost.
Chotkové totiž mezi panovnické dynastie nepatřili, i když v ženské linii mezi Žofiinými předky byli velkovévodové bádenští, Hohenzollernové-Hechingen a Lichtenštejnové. František Ferdinand se však odmítl oženit s kýmkoli jiným. Papež Lev XIII., ruský car Mikuláš II. i německý císař Vilém II. posílali císaři Františkovi Josefovi I. žádosti ve prospěch mladého páru a argumentovali i tím, že rozkol mezi císařem a následníkem by byl rušivým prvkem pro stabilitu monarchie.
Císař František Josef I. však v zájmu monarchie dal svolení pouze k morganatickému sňatku a František Ferdinand musel podepsat dokument, v němž se za své budoucí potomky vzdával jakýchkoli nároků na rakousko-uherský trůn. Potom už svatbě, která se uskutečnila 1. července 1900 v Zákupech, nic nebránilo. Nezúčastnil se jí ovšem nikdo z císařské rodiny, ani Františkovi sourozenci. Z ženichovy strany dorazily pouze nevlastní matka Marie Tereza a obě její dcery. Téhož dne byla Žofie povýšena na kněžnu z Hohenbergu s právem na oslovení Její Jasnost (Ihre Durchlaucht).
Manželé žili na zámku Konopiště, který František Ferdinand zakoupil v roce 1887 jako lovecký zámeček, a který nechal přestavět. Žofie porodila na zámku dvě ze tří dětí a vedla zde klidný a šťastný rodinný život. Svého manžela nesměla oficiálně doprovázet a jejím prvním vystoupením na veřejnosti byla právě až cesta do Sarajeva. Celou rodinu několikrát navštívila arcivévodova nevlastní matka Marie Tereza a jejich hostem byl i německý císař a pruský král Vilém II., který hostitelce daroval drahocenný servis.
V říjnu 1909 byla Žofie povýšena do vévodského stavu ad personam (čili nedědičně) – stala se vévodkyní z Hohenbergu s titulem Její Výsost (Ihre Hoheit). To patřičně pozvedlo její společenský status, neboť dosud byla při ceremoniálních příležitostech v nižším postavení než jiné, byť i významné arcivévodkyně a docházelo tak často k poněkud prekérním situacím, když proto nemohla zaujímat místo po boku svého manžela.
Žofie se se svým manželem zúčastnila vojenských manévrů (čili cvičení) v Sarajevu a 28. června 1914 byla při návštěvě města zasažena kulkou z pistole atentátníka. Kulka přerušila břišní tepnu a Žofie na místě vykrvácela. Atentátu také podlehl její manžel František Ferdinand. Spěšný pohřeb urozeného se konal ve Vídni bez přítomnosti dětí. Žofiina rakev, na níž byly položeny vějíř a rukavice jako symbol ženy (nikoli dvorní dámy, jak se někdy uvádí), stála na stejné úrovni rakev zesnulého Františka Ferdinanda. Často zmiňované informace, že její rakev byla o stupeň níže než manželova, čímž mělo být zdůrazněno Žofiino nižší postavení, se nezakládá na pravdě. Žofie byla pohřbena se svým manželem v rodinné hrobce na zámku Artstetten.
Ze šťastného manželství, které bylo často označováno jako romantické, se Františku Ferdinandovi a Žofii narodili čtyři potomci – Žofie z Hohenbergu (1901 – 1990), Maxmilián z Hohenbergu (1902 – 1962), Arnošt z Hohenbergu (1904 – 1954) a syn (*/† 1908), jejichž osud po smrti rodičů a zvláště pak po vzniku čs. státu byl mírně řečeno komplikovaný.
