Přitom zahynuli všichni lidé na jeho palubě, celkem 259 osob včetně 189 občanů USA, a dalších 11 osob v Lockerbie na místě, kam dopadly trosky letadla. Až do teroristických útoků 11. září 2001 šlo proto o největší teroristický útok namířený proti USA a jeho občanům.
Na svět přišla tohoto dne roku 1863 v podobě Františka Ferdinanda, nejstaršího syna Karla Ludvíka Rakousko-Uherského, mladšího bratra císaře Františka Josefa I. Když bylo jasné, že právě on se stane jeho nástupcem na trůně, František Ferdinand si již dopředu připravil řadu pozoruhodných reforem.
Jeden z nejpodivnějších příběhů z počátku 19. století. Chlapec, kterému dali jméno Kašpar Hauser, se objevil v roce 1828 v Norimberku. Neuměl chodit, jíst příborem, oblékat se, ani mýt. Přestože byl již dospělý, mluvil jazykem tříletého dítěte a jeho duchovní obzor vypadal obdobně. Těžko říct, zda byl duševně nemocný, nebo mentálně postižený, jako by celý život prožil v nějakém domácím vězení. Jen v ruce žmoulal list, na kterém stálo, že je synem služky a vysloužilého vojáka.
Měl vlastně štěstí, mohl dopadnout také podstatně hůř. Prakticky profesionální revolucionář Vladimir Lvovič Burcev bojoval nejprve proti carské, potom proti bolševické a nakonec i proti německé totalitě a podle některých historiků je také vůbec prvním politickým vězněm sovětského režimu.
Někdy se stane, že v životě člověka hrají důležitou roli určitá čísla, data nebo měsíce. V případě předposledního ruského cara Alexandra III. to byly říjen a březen. Co se mu v ty měsíce přihodilo?
Jeho obětí se měl stát francouzský prezident Charles de Gaulle, ten však pokus o atentát zorganizovaný Jean-Marie Bastien-Thirym přežil. Pozadí tohoto atentátu se potom stalo inspirací pro světoznámý román Fredericka Forsytha Den pro Šakala.
Ukrajinec Stepan Andrijovyč Bandera (1. ledna 1909 – 15. října 1959) pocházel z vesnici Staryj Uhryniv v dnešní ukrajinské Ivanofrankivské oblasti. Tehdy ovšem Banderovo rodiště náleželo k Polsku, které jeho rodnou Halič okupovalo. To předznamenalo životní osud jak Bandery, tak celé jeho rodiny.
Lidská paměť je opravdu podivně nastavená. A selektivní. Někteří lidé se dočkají nekritického obdivu, jiní upadají do zapomnění. Někteří za sebou nechávají statisíce mrtvých a dočkají se slávy a pomníků. Jiní vydupají ze země, vyčerpané válkou stát, na který hledí ostatní země s tichou závistí. Jejich odměnou je pocit z dobře vykonané práce, nepochopení mnohých a také kulka mezi lopatky.
Nedožila se jich. Zemřela 19. května 1994 na rakovinu mízních uzlin (non-Hodgkinův lymfom). I když jí bylo teprve 64 let, její životní partneři z jejího života už odešli. Tajemství s nimi spojená si odnesla s sebou do hrobu. A že měla co skrývat…
Klasická věta, která vstoupila do dějin světové literatury. Krátké a výstižné shrnutí události, která vedla k největšímu válečnému konfliktu, jaký lidstvo dosud nepoznalo. Kdo to vlastně byl, František Ferdinand d’Este? Synovec císaře Františka Josefa I. a po smrti korunního prince Rudolfa i následník trůnu. Narodil se 18. 12. 1863 ve Štýrském Hradci. Často se říká, že habsburský rod zdegeneroval kvůli nedostatečnému množství tzv. čerstvé krve. Ani kombinace habsbursko bourbonské se však příliš nepovedla. Genetické kostky sehrály smutnou ruletu. Otec, mladší bratr císaře pána, Karel Ludvík, byl prosťáček, dobrák od kosti a byl používán ke kladení věnců a čtení projevů. Kdekoliv a kdykoliv. Rád se účastnil debat a diskuzi vždy ukončil zopakováním poslední věty člověka, který s ním mluvil.
Sovětský revolucionář Sergej Mironovič Kirov patří mezi další význačné osobnosti období, kdy se v SSSR po revoluci dostali k moci bolševici. Vládu si dokázali udržet jen díky teroru, který zavedli. Ale bojovali i mezi sebou, skrytě, zákeřně a hlavně nemilosrdně. Kirov v tomto boji prohrál.
Případ, který svého času plnil zpravodajské kanály vrchovatou měrou. Zdařilý atentát na švédského ministerského předsedu otřásl celým světem. Kdy jindy by mělo být policejní pátrání svědomitější a důkladnější, než v takovém případě? Určitě takové bylo, a přesto nikam nevedlo.
Když k atentátu došlo, nikdo se neodvažoval o zprávách o něm pochybovat. Teprve později bylo možné poukázat na různé podivné nesrovnalosti. Tak zarážející, že je možné, že celý tzv. atentát byl ve skutečnosti zinscenovaný bolševiky. Proč?
Napadlo vás někdy porovnat životní osudy těchto dvou dam? Pokud ne, budete se opravdu divit. Navíc možná byly dokonce i příbuzné. Je všechno jenom náhoda?
V pondělí 4. června uplyne 76 let od chvíle, kdy v nemocnici na Bulovce zemřel zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich (*1904 v Halle nad Sálou poblíž Lipska). Smrt nastala následkem poškození životně důležitých orgánů bakteriemi a jejich jedy. Ty se usídlily zejména v hrudní dutině, v bránici a krajině sleziny a tam se pomnožily. Antibiotika neměli lékaři k dispozici. O dva dny později byl pohřben v Berlíně na hřbitově invalidů, místo jeho hrobu je dnes známo.
„Němci vraždí nejlepší z nejlepších. I tento stav je znamením války. Tedy nenaříkat, neplakat, ale dělat. Úkol je historicky vážný, riziko veliké,“ vysvětlil československým vojákům František Moravec (1895 v Čáslavi – 1966 ve Washingtonu D.C.), přednosta vojenské zpravodajské služby, když jim v říjnu 1941 oznámil, že mají odstranit zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. „Dostane se vám pomoci všech našich dobrých lidí, na které se obrátíte,“ ujistil je Moravec. Nemýlil se. Stovky vlastenců jim pomáhaly s vědomím, že je to může – a pravděpodobně také bude – stát život.
První ministr financí Československa, autor měnové reformy i vystudovaný právník, tím vším byl JUDr. Alois Rašín. Člověk, který celý život stavěl vlastní národ na první místo, byl střelen do zad.
Severovýchodně od Prahy se natáčela celá řada známých českých filmů a seriálů. Zaměřili jsme se na několik lokací. Například motorest, ve kterém si Josef Abrhám ve filmu Vrchní, prchni kupuje víno, už dnes neexistuje. Sídlem nacistického pohlavára Heydricha ve snímku atentát byl zase Dolní zámek v Panenských Břežanech, kde ve čtyřicátých letech sídlil říšský protektor i ve skutečnosti.
V parku na náměstí Komenského v Kostelci nad Labem je veřejnosti přístupná výstava Anthropoid – 75 let od atentátu na Heydricha…