Bandera je vnímán jako válečný zločinec, i když jím nikdy nebyl. Kontroverze budí dodnes

Další fotky

Ukrajinec Stepan Andrijovyč Bandera (1. ledna 1909 – 15. října 1959) pocházel z vesnici Staryj Uhryniv v dnešní ukrajinské Ivanofrankivské oblasti. Tehdy ovšem Banderovo rodiště náleželo k Polsku, které jeho rodnou Halič okupovalo. To předznamenalo životní osud jak Bandery, tak celé jeho rodiny.

Na svět přišel Stepan Bandera jako druhý ze sedmi dětí řeckokatolického kněze Andrija Bandery. V mládí býval často nemocný a do základní školy nechodil, učil ho doma otec. Na podzim roku 1919 začal navštěvovat ukrajinské metropolitní gymnázium ve Stryji. V té době, roku 1922, mu na tuberkulózu zemřela matka a téhož roku vstoupil do ukrajinského skautského oddílu „Plast“. Studium úspěšně zakončil maturitou v roce 1927 a rozhodl se studovat na „Ukrajinské ekonomické akademii“ v Poděbradech založené u nás po 1. světové válce ukrajinskými emigranty. Polské úřady mu však odmítly vydat pas, a tak z tohoto studia sešlo.

Vyměnili ho za krávu a tím zpečetili jeho osud. A měl prý dokonce zabít i Hitlera

Politicky se Bandera angažoval již od mládí. V 30. letech vstupuje do OUN (Organizace ukrajinských nacionalistů) a rychle v ní postupuje – stává se krajským náčelníkem, velitelem vojenského oddílu a zahajuje řadu represivních akcí proti zástupcům polských okupačních orgánů, které získaly značnou publicitu.

I když je to těžko uvěřitelné, Chorvat Ante Pavelić, pokud jde o zvěrstva, předčil i Hitlera. A ještě si myslel, že spasí svůj národ

Podílel se tak na vraždě školního kurátora Gadomského, obviněného z negativních zásahů v polském školství a z popolšťování nepolských národností, a sám zorganizoval a řídil zavraždění dalších dvou exponentů polské okupační moci. Prvním z nich by tajemník sovětského konzulátu a agent NKVD Alexej Majlov, a to na protest proti hladomoru na Ukrajině způsobeného Stalinovým rozhodnutím. Tomu padlo za oběť 3,5 milionů lidí, převážně Ukrajinců. A v druhém případě nešlo o nikoho menšího než o polského ministra vnitra Bronislawa Peratského, pod jehož vedením prováděly polské úřady krvavé akce „pacifikace“ Ukrajinců.

Trockij byl zabit cepínem, lítost si ale nezaslouží. Nejznámější Stalinův odpůrce měl na svědomí tisíce životů

Za podíl na tomto atentátu byl Bandera roku 1934 odsouzen k trestu smrti, ale rozsudek mu byl později zmírněn na doživotní odnětí svobody. Během dvou soudních procesů si Bandera získal proslulost svou plamennou obhajobou nutnosti ozbrojeného boje proti polskému státu. Byl vězněn potom v různých věznicích, naposled v Brestu. Když se k nim 13. září 1935 blížili Němci, polská vězeňská správa evakuovala dozorce a vězně propustila na svobodu. Toho Bandera využil na maximum a v polovině ledna následujícího roku dorazil v Římě k svému bratrovi Alexandrovi, který tam úspěšně studoval.

Otrava ricinem znamenala jistou smrt a proto ho také KGB použila. Její agent zaútočil deštníkem

Poté, co Hitler napadl SSSR, Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) 30. června 1941 vyhlašuje ve Lvově obnovení ukrajinského státu, u čehož Bandera nemohl chybět. To ovšem Hitlerovi nevyhovuje, Ukrajina, plná úrodné černozemě, měla být podle jeho plánů, spolu s dalšími státy, zbavena neárijského obyvatelstva a po válce, pro Německo samozřejmě vítězné, osídlena německými sedláky. Proto také nacisté představitele nově vzniklého ukrajinského státu vč. Bandery 5. července 1941 zatkli a převezli do koncentračního tábora Sachsenhausen, do části určené pro prominentní vězně s podstatně lepšími podmínkami, než jaké panovaly v běžných koncentračních táborech. Bandera tam měl povolení k návštěvám své manželky, Jaroslavy Vasiljevny Banderové (1917 – 1977), s níž se oženil v červnu 1940 v Krakově.

Za svou odvahu zaplatil životem. Říkat pravdu o SSSR se nevyplácí

V září 1944 byl Bandera spolu s několika dalšími vedoucími členy OUN propuštěn, ovšem to už ztratil v této organizaci vliv. Odmítl také nabídku Němců, aby se zapojil do boje proti SSSR jako partyzán a v klidu se v Německu dočkal konce války, přičemž se i s rodinou přesunul do té části Německa, která byla pod kontrolou západních spojenců.

Poválečná léta jsou pro něj dramatická, protože sovětská tajná služba se zaměřila nejen na vůdce ukrajinského národního hnutí, ale i na jejich příbuzné včetně dětí. Do roku 1948 se Banderovi šestkrát stěhovali. Postupně bydleli v Berlíně, Innsbrucku, Seefeldu, Mnichově, Hildesheimu a Starnbergu. Nakonec se proto, aby se nejstarší dceři Natalii (1941 – 1985) dostalo dobrého vzdělání, v roce 1954 vrátili opět do Mnichova. Kromě Natalie v rodině vyrůstal i syn Andrij (1944 – 1984) a po válce se Banderovým narodila ještě dcera Lesja (1948 – 2011).

Otřesný příběh sovětského špiona. Byl odsouzen za pokusy na lidech a za Gorbačeva zcela rehabilitován

V Mnichově prožil Bandera poslední roky svého života pod jménem Stefan Popel, a to údajně na pas šachisty Stefana Popela z Lvova, který opustil Ukrajinu v roce 1944, v 50. letech žil v Paříži a v roce 1956 se přestěhoval do USA. Za pomoci ženy se Bandera snažil skrýt svou pravou identitu i před dětmi, aby je nevystavoval zbytečnému riziku.

Dnes se nám to může zdát přehnané, ale Banderovy obavy byly oprávněné. 15. října 1959 si na něj před vchodem do domu počkal agent KGB Bohdan Stašinskij a na příkaz šéfa KGB Šelepina a Chruščova mu vstříkl do tváře smrtelně jedovatý kyanid draselný. Bandera byl na místě mrtev a zpočátku to vypadalo tak, že jej stihl infarkt.

Když Němci a Sověti začali trhat Polsko na kusy, rozpoutali 2. světovou válku. Jako spojenci

Do věci se ale ihned zapojila sovětská propaganda, která za útočníka označila německého uprchlíka T. Oberlandera, s nímž se Bandera setkával během války. Jako další se objevila zvěst, že Bandera byl britským agentem a že ho zlikvidovala západoněmecká tajná služba. Tomu však málokdo uvěřil, protože bylo nemyslitelné, že by Bonn chtěl vyvolat konflikt s Londýnem. Po důkladném vyšetřování vraždy byl odhalen skutečný vrah Bohdan Stašinskij, který mezitím roku 1961 emigroval na Západ, nakonec možná především ze strachu před svými vlastními lidmi. Přestože se jednalo o jasnou vraždu, dostal poměrně mírný trest osm let těžkého žaláře. Německý soud v tomto případě argumentoval tím, že hlavním obžalovaným je sovětská vláda v Moskvě. Stašinskij si nakonec ani tento trest neodseděl celý a s novou identitou zmizel v USA.

Říkalo se mu „poslední Polák“. Zajímal se o kabalu a nakonec se zastřelil. Stříbrnou kulkou

Tragický osud stihl i příslušníky širší Banderovy rodiny. Otec Andrej (1882 – 1941) byl zatčen, opakovaně mučen a nakonec popraven sovětskými orgány. Bratři Alexander (1911 – 1942) a Vasilij (1915 – 1942) byli zabiti v německém koncentračním táboře polskými kápy (tj. dozorci z řad vězňů). Bratr Bohdan (1919 – ? 1942, 1943) padl jako příslušník partyzánské jednotky. Sestry Marta Maria (1907 – 1982) a Oksana (1917 – 2008) byly zatčeny sovětskými orgány v roce 1941 a poslány na Sibiř. Obě potom žily v zahraničí a po celá desetiletí měly zakázáno vrátit se do vlasti. Oksana se domů vrátila až po roce 1989, po více než 50 letech, Marta Maria se možnosti návratu nedožila. Sestra Vladimíra (1913 – 2001) byla zatčena roku 1946 a do roku 1956 vězněna v gulagu.

FOTO: Bandera

Bandera - SBandera-colourBandera - Stepan Bandera jako člen ukrajinského skautu Plast – wikipediaBandera - Stepan Bandera (1929 nebo 1930) – wikipediaBandera - Dům ve Starém Uhrynově, kde se narodila Bandera a strávil prvních 10 let svého života – wikipediaBandera - Kostel ve Starém Uhrynově, kde byl Stepan pokřtěn – wikipedia
Další fotky
Bandera - Kostel sv. Norberta v Krakově, kde se Bandera oženil – wikipediaBandera - Metropolitní gymnázium ve Stryji, které navštěvoval mladý Stepan Bandera – wikipediaBandera - Uměle vyvolaný hladomor na Ukrajině – Oběti hladu, Charkovskij kraj – wikipediaBandera - Uměle vyvolaný hladomor na Ukrajině – oběti na ulicích v Charkově (1933) – wikipediaBandera - Dům, kde žil a před kterým byla Bandera zabit – wikipediaBandera - Stepan Bandera – posmrtná maska – wikipediaBandera - Hrob Stephena Bandery, Waldfriedhof , Mnichov – wikpediaBandera - Poštovní známka ukrajinské pošty 100. narozeninám – wikipediBandera - Na školní budově ve městě Stryj , kde kdysi studoval Štěpán Bandera, byla odhalena pamětní deska – wikipedie

Dnes je osobnost Stepana Bandery hodnocena mírně řečeno rozporuplně. On sám měl přímo na svědomí smrt tří představitelů moci, kterou považoval za okupační a která také okupační byla. Jeho ideologie se ale stala živnou půdou pro tzv. Banderovce, příslušníky UPA (Ukrajinské povstalecké armády), kteří se ve jménu boje za svobodnou Ukrajinu dopouštěli těch nejbestiálnějších válečných zločinů vč. etnických čistek. Ukrajina se nakonec své samostatnosti dočkala o půl století později, 24. srpna 1991, kdy se odtrhla od rozpadajícího se SSSR.

 

Dnes, 13:20
Člověk si otázku „proč“ klade od úsvitu dějin. To je jistě chvályhodné, ale svět dokážou...
Dnes, 11:43
Přijedete-li do Hořic, malebného městečka na půli cesty mezi Hradcem Králové a Jičínem, omámí vás...
Dnes, 10:05
Komerční článek
Kvůli šíření nového typu koronaviru zakázal ministr zdravotnictví vývoz dezinfekčních přípravků na ruce do zahraničí...
Dnes, 10:05
Pamatujete si slavnou scénu z trezorového filmu Karla Kachyni Ucho, kde svou životní roli zahrála...
Dnes, 08:23
Dnes si asi sotva představíme, jak obtížné bylo navázat spojení s někým vzdáleným, když předtím bylo...
Včera, 17:30
Záhadná smrt devíti členů Djatlovovy výpravy, která měla za cíl v únoru 1959 vystoupat až...
Včera, 16:00
Vědecký tým pod vedením brazilské neurobioložky Suzany Herculano-Houzelové se rozhodl pro vědecký průzkum v oblasti...
Včera, 14:00
Nápady bývají různé. Vyrazit s trabantem na cestu kolem světa. Třeba. I když letos to...
Včera, 10:12
Sobota 24. října 1942, 11 hodin a 12 minut. Nacisté právě zastřelili drobnou tmavovlasou dívenku....
Včera, 08:22
Dnes je již jméno české operní pěvkyně Terezy Stolzové tak trochu zapomenuté. Neprávem. Marně bychom...
31.5.2020
Karafiáty se v západočeských Klatovech pěstují déle než dvě staletí. Božskou květinu, jak nazval karafiát...
Reklama