Začněme tím, co je to vlastně cepín. Jde o horolezecké náčiní připomínající malý krumpáček, který horolezci používají při zdolávání obtíženého, zvláště zaledovaného terénu. Podle nich má v horách 99 způsobů použití, a pokud z něj uděláme i vražedný nástroj, jako Trockého vrah Ramón Mercader, pak rovných 100. Co tomu předcházelo?
– Brontštajn se s marxistickou literaturou seznámil už v sedmnácti letech, kdy začal být politicky aktivní a už v roce 1898 ho neminula Sibiř. Odtud utekl a brzy nato ze země emigroval pod jménem Trockij, které si vypůjčil od vězeňského dozorce.
– Po návratu se v roce 1905 zúčastnil revoluce a znovu byl poslán do vyhnanství. Po dvou měsících uprchl a od roku 1907 opět žil v emigraci. V květnu 1917 se vrátil do Ruska, začal spolupracovat s Leninem a byl přijat do bolševické strany. V červenci byl obviněn z protivládní vzpoury a umístěn do věznice Kresty.
– S Leninovými názory nesouhlasil již od roku 1903 a nepřijal je bezvýhradně ani v revolučním roce 1917. Ozbrojené povstání proti Prozatímní vládě chtěl Trockij uskutečnit v příhodnější době, čili později, kdežto Lenin ho chtěl provést co možná nejdřív a tento svůj názor prosadil. K Velké socialistické říjnové revoluci tak podle gregoriánského kalendáře došlo 7. listopadu 1917 v Petrohradě.
– V první sovětské vládě Trockij vykonával úřad lidového komisaře zahraničních věcí a vedl sovětskou delegaci na separátních mírových jednáních s Německem v Brest-Litevsku na přelomu let 1917 – 1918, i když s uzavřením separátního míru osobně nesouhlasil.
– Od jara 1918 se Trockij stává lidovým komisařem pro vojenské a námořní záležitosti a v této funkci dosahuje úspěchů, ovšem za cenu nemilosrdnosti a krutosti. Plánovitý a cílený teror, kterému již bylo vystaveno civilní ruské obyvatelstvo, začal uplatňovat i v Rudé armádě. Bolševici začínají vytvářet „zvláštní oddíly“, které jsou předobrazem Čeky. Měly střílet do ustupujících vojáků.
– V srpnu 1918 po porážce na Volze varuje: „Jestliže některá jednotka bez rozkazu svévolně ustoupí, jako první bude zastřelen komisař jednotky a jako druhý velitel. Zbabělce, prospěcháře a zrádce kulka nemine.“ Zákon občanské války zněl – bojuje se na život a na smrt. Raněné je třeba podřezávat – zabíjej, abys nebyl zabit.
– Při vojenské přehlídce v Kyjevě Trockij obešel všechny řady vojáků a čas od času některému rudoarmějci řekl, aby vystoupil. Takto si vybral asi 300 vojáků, a když byl dotázán, co se má s nimi udělat, řekl: „Zastřelit!“. Bez důvodu, bez rozsudku. Tak upevňoval svoji autoritu a železnou disciplínu v Rudé armádě.
– V květnu 1918 vydal rozkaz, že českoslovenští legionáři, přesouvající se po železnici do Vladivostoku, mají být odzbrojeni nebo zastřeleni. Tím začaly krvavé a nesmiřitelné boje mezi bolševiky a legionáři, které se svou krutostí vrátily do středověku. Kromě jiného byla popsána hrůzná mučednická smrt dvaceti šesti Čechů, zajatými na ufinské frontě. Tři dny a tři noci byli bez přestání mučeni a pak jim sekerou usekávali jednotlivé údy, dokud ve strašných mukách nezemřeli.
– Trockého činnost se neomezovala jen na armádu, aktivně se uplatňoval i v občanském životě. Spolu s Leninem a dalšími svými stoupenci chtěli dostat veškeré obyvatelstvo Ruska pod svou kontrolu a přeměnit zemi v jeden velký internační tábor. Toho mínil dosáhnout rozbíjením rodin, zrušením vaření doma a převedení všeho obyvatelstva na veřejné stravování, které mělo vytvořit podmínky pro veřejnou kontrolu. Dvakrát denně teplé jídlo pro všechny měli všichni chápat jako nutnost, a ne jako násilí. Měl se tak podpořit i boj s leností a nesvědomitostí – kdo řádně nepracuje, bude se stydět i bát ukázat ve veřejné jídelně. Prostě – kdo nepracuje, ať nejí.
– Když v Rusku skončila občanská válka, od roku 1923 vypukl v SSSR vnitrostranický boj o moc, v němž Trockij Stalina podcenil – a také prohrál. V listopadu 1927 byl Trockij vyloučen ze strany, v lednu následujícího roku se už nacházel ve vyhnanství v Alma-Atě a následně musel SSSR opustit. Odešel přes Turecko, Francii a Norsko do Mexika, kde nadále žil v exilu jako uznávaný levicovou ideolog. Tam se také seznámil se známou mexickou malířkou a komunistkou Fridou Kahlo (1907 – 1954), která se stala jeho milenkou. Bez ohledu na to, že Frida byla vdaná za Diega Riveru a pokoušela se i o lesbické vztahy.
– Stalin však na Trockého nezapomněl. Zlikvidovat ho chtěl dlouho, podařilo se mu to až v srpnu roku 1940.
– V podvečer 20. srpna roku 1940 za Trockým přišel pod záminkou redigování svého článku agent NKVD a španělský komunista Ramón Mercader (1913 – 1978) pod falešnou identitou jako Jacques Mornard. (Pravé doklady za účelem vytváření takových identit získávala NKVD od příhodných mrtvých, zavražděných nebo nezvěstných osob ve španělské válce.)
– S sebou si Mercader alias Mornard přinesl nejen onen článek, ale také horolezecký cepín rakouské výroby, který předtím používal při svých výstupech na mexické sopky. Když se k němu Trockij otočil zády, Mercader ho cepínem uhodil do hlavy. Měl v úmyslu ho zabít jedinou ranou, Trockij se ale právě pootočil a rána se trochu svezla.
– Trockij zůstal naživu a na Mercadera se vrhla ochranka a málem ho ubila k smrti. Tomu Trockij, který zůstal při vědomí, svým příkazem zabránil. Pro Mercadera si potom přijela policie a Trockij zemřel následujícího dne v nemocnici.
– Mercaderovi vyměřil mexický soud nejtěžší možný trest, dvacet let žaláře. Pod falešnou identitou vystupoval i před soudem a jeho pravou totožnost odhalily otisky prstů až v roce 1950, kdy měl odpykáno již přes polovinu trestu. Po propuštění Mercader pobýval dočasně na Kubě a v socialistickém Československu. Zemřel v Havaně.
Trockismus jako odrůda marxismu především na rozdíl od stalinského pojetí marxismu hlásá, že revoluce má být permanentní. Své příznivce má v levicové části politického spektra dodnes.
