Nebo právě proto? Jmenoval se Janan Karlovič Berzin (lotyšsky Jānis Bērziņš, (25. 11. 1889. – 29. 7. 1938), ale říkalo se mu Stařík. S bolševickou revolucí vyrostl a také s ní padl. Proč přesně, to věděl snad jen on sám. Obecně k tomu stačí říct jen tolik, že šéfoval GRU – sovětské vojenské rozvědce.
Dobrodružný příběh, neuvěřitelný tak, že by se ho zdráhal zfilmovat každý jen trochu soudný filmový producent, se mohl odehrát jen díky komplikovaným dějinám osidlování jižní Afriky bílými Evropany. Byla to divoká doba a Búr jménem „Fritz“ Duquesne, dobrodruh srdcem a duší, do ní zapadl dokonale.
Životní osudy novináře, spisovatele a politického pracovníka André Simona jsou vlastně jedním velkým paradoxem. Komunista popravený komunisty měl v sobě ducha tak dobrodružného, že jeho osudy částečně posloužily jako předloha k filmu Casablanca. V životě samotném mu ale zřejmě byl spíš ke škodě.
Jed ricin měl v kufříku ruský agent, který přiletěl před třemi týdny do Česka. Auto ho z letiště Václava Havla následně odvezlo na ruskou ambasádu v Praze 6. Uvedl to týdeník Respekt s odkazem na své zdroje. Policejní ochranu proto dostal primátor Zdeněk Hřib (Piráti), starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09) se zdržuje na utajeném místě a obezřetný je i starosta Řeporyjí Pavel Novotný (ODS).
Jméno senátora Josepha Raymonda McCarthyho (14. 11. 1908 – 2. 5. 1957) je spojováno s fanatickým protikomunistickým „honem na čarodějnice“, který rozpoutal svým projevem v roce 1950 a který byl řadě lidí víc než nepříjemný. Jako Američan a vlastenec však nemohl konat jinak.
Ukrajinec Stepan Andrijovyč Bandera (1. ledna 1909 – 15. října 1959) pocházel z vesnici Staryj Uhryniv v dnešní ukrajinské Ivanofrankivské oblasti. Tehdy ovšem Banderovo rodiště náleželo k Polsku, které jeho rodnou Halič okupovalo. To předznamenalo životní osud jak Bandery, tak celé jeho rodiny.
Jmenoval se Charles-Geneviève-Louis-Auguste-André-Timothée d’Éon de Beaumont (5. října 1728 – 21. května 1810), obvykle je ale znám jako Chevalier d’Éon. Kam se správně zařadit, nevěděl nejspíš ani on sám. S tím, co znal, věděl a uměl, ale dělal, co mohl.
Příběhy slavných špionů bývají pestré a napínavé, ne však vždy tak docela pravdivé. To platí i o Richardu Sorgem. Pro SSSR pracoval jako přesvědčený komunista, zpravodajská práce mu však zřejmě přinášela i osobní uspokojení a lichotila jeho ješitnosti. Mnohé o něm však nevíme dodnes.
Jeho jméno, Frank Malina, dnes prakticky neznáme, i když díky jeho invenci i odvaze by možná USA dostali prvního člověka na oběžnou dráhu dříve než SSSR. Vše ale nakonec dopadlo jinak.
Velká záhada moderní historie, ostatně jak se na správného špiona patří. Příběh muže, který byl veleben jako československý superagent, obsahuje spoustu hluchých míst. Vlastně ani nevíme, jestli nám vůbec pomohl a zda byl naším agentem.
Zrodilo ho 25. srpna 1930 jako jednoho ze svých nejvýznamnějších synů Skotsko, což už mluví samo za sebe. Jako James Bond je samozřejmě nezapomenutelný, což trochu upozaďuje jeho ostatní role, v nichž byl také skvělý. Ale úplně nejlepší je, že si každý může pustit ten jeho film, v kterém se mu líbí nejvíc.
Tak především se nejmenoval Trockij, ale narodil se 7. listopadu 1879 na Ukrajině do rodiny zámožného rolníka jako Lev Davidovič Bronštejn. Stal se otcem celého filozofického směru známého jako trockismus a byly s ním jen potíže. Cepín v jeho hlavě je vyřešil jednou provždy.
Nad příběhem Jonathana Jay Pollarda zůstává tak trochu rozum stát. Z práce pašoval hromady tajných materiálů jenom proto, aby pomohl Izraeli a zpočátku za to ani nechtěl peníze. A i když je později přijímat začal, motiv svého jednání srozumitelně nevysvětlil nikdy.
Na rakousko-uherskou armádu se tehdy hledělo jako na něco nedotknutelného. Důstojnický sbor, o němž se sice vědělo, že je to jen „lesklá bída“, žil v neviditelném korzetu přísných předpisů a chování řízeného etickým kodexem stejně reakčním a konzervativním jako byla celá monarchie. Redlova aféra ukázala, že pod lesklým pozlátkem je armáda stejně zpuchřelá jako celé císařství.