Letošní sucho a horko nepříjemně zasáhlo lesy na Vysočině. Čerstvě vysázené stromky hynou zejména na půdách náchylných k vysychání a slunných stanovištích, kde ztráty podle odhadů mohou dosáhnout 30 až 50 procent. Plný rozsah škod se ale ukáže až s odstupem.
Jiří Svoboda, ředitel Lesního družstva obcí Přibyslav a předseda Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR, upozorňuje, že „jaký bude dopad na les, to uvidíme v příštím a přespříštím roce.“ Kůrovce je v lesích díky několika příznivým rokům zatím relativně málo, jenže tento škůdce potřebuje na namnožení čas. Svoboda proto nevylučuje, že se kalamita do dvou let vrátí.
Městská správa lesů Pelhřimov spravuje přes 2000 hektarů lesa. Podle jednatele Martina Kodeše jsou zatím patrné pouze první náznaky problémů. Větší ztráty očekává u nově vysázených kultur a doufá, že přijdou podzimní srážky, které umožní pokračovat ve výsadbě. Z minulých let si pamatuje, že na jarní sázení bylo obtížné sehnat některé druhy dřevin, třeba duby.
Správce jihlavských lesů Petr Ontolčík, pod jehož správu spadá téměř 3800 hektarů, přiznává, že část vzrostlých stromů předčasně ztrácí listí. Jihlavští lesníci začali sázet brzo, „už na přelomu března a dubna,“ a část jarní vláhy tak stihli zachytit. Na sucho doplatily hlavně čerstvé výsevy v lesních školkách bez závlah.
Vysočina patří dlouhodobě mezi regiony nejhůře zasažené kůrovcovou kalamitou. Objem těžby dřeva v kraji prudce rostl od roku 2017 a pět let byl nejvyšší v celé zemi. V roce 2020 dosáhl vrcholu s 8,71 milionu metrů krychlových. Loňská těžba pak meziročně klesla téměř o čtvrtinu na 1,159 milionu metrů krychlových. Rozsah zalesňovaných ploch byl nejvyšší v letech 2021 a 2022, kdy ročně přesahoval 9000 hektarů. Loni byl nový les vysázen na 4657 hektarech.
